Typy ochranných známek

Co bylo mimo jiné předmětem důležitých změn v novelizaci zákona o ochranné známce, jsou nové typy ochranných známek.

Pouze stručně se podíváme, jaké typy ochranných známek lze přihlásit (viz příloha č. 1 k zákonu o ochranných známkách). Výčet je docela dlouhý, zákon tedy umožňuje následující:

1. Slovní ochranná známka – je tvořena výlučně slovy nebo písmeny v latince, arabskými nebo římskými číslicemi, dalšími obvyklými typografickými znaky nebo jejich kombinací, vyjádří se předložením reprodukce označení s obvyklým písmem a v obvyklém rozvržení bez jakýchkoli grafických prvků nebo barev.
2. Obrazová ochranná známka – je tvořena neobvyklými znaky, styly nebo rozvržením, grafickým prvkem nebo barvou, včetně ochranných známek, jež jsou tvořeny výlučně obrazovými prvky nebo kombinací slovních a obrazových prvků, vyjádří se předložením reprodukce označení, o jehož zápis se žádá, znázorňující veškeré její prvky a případně také barvy.
3. Prostorová ochranná známka – je tvořena nebo doplněna trojrozměrným tvarem znázorňujícím nádoby, obal, samotný výrobek nebo jeho ztvárnění, vyjádří se předložením grafické reprodukce tvaru, zahrnující i obrazy vytvořené počítačem nebo fotografické reprodukce. Grafická nebo fotografická reprodukce může zahrnovat různé náhledy.
4. Poziční ochranná známka – ta je tvořena zvláštním způsobem, jakým je ochranná známka na výrobku umístěna nebo jakým je k němu připevněna, vyjádří se předložením reprodukce, jež náležitě určuje pozici ochranné známky a její velikost nebo proporce u příslušných výrobků. Prvky, které netvoří součást předmětu zápisu, se vizuálně označí nejlépe přerušovanými nebo tečkovanými čarami. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem je ochranná známka k výrobku připevněna.
5. Ochranná známka se vzorem, která je tvořena výlučně sadou prvků, které se pravidelně opakují – vyjádří se předložením reprodukce znázorňující opakující se vzor. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem se tyto prvky pravidelně opakují.
6. Barevná ochranná známka, která je tvořena výlučně barvou bez obrysů nebo výlučně barevnou kombinací bez obrysů – vyjádří se předložením buď jako reprodukce barvy a jejím označením prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy (v evropské praxi se používají například CMYK, PANTONE, RAL), nebo reprodukce znázorňující systematické uspořádání barevné kombinace jednotným a předem stanoveným způsobem a označením těchto barev prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy. Připojit lze rovněž popis uvádějící systematické uspořádání barev.
7. Zvuková ochranná známka – je tvořena výlučně zvukem nebo kombinací zvuků, která se vyjádří předložením audionahrávky reprodukující zvuk nebo přesným zachycením zvuku v notovém zápisu.
8. Pohybová ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna pohybem nebo změnou pozice prvků na ochranné známce – vyjádří se předložením videonahrávky nebo řady statických obrazů v příslušném pořadí znázorňujících pohyb nebo změnu pozice. Jsou-li použity statické obrazy, mohou být očíslovány nebo doprovázeny popisem vysvětlujícím jejich pořadí.
9. Multimediální ochranná známka – je tvořena nebo doplněna kombinací obrazu a zvuku, vyjádří se předložením audiovizuální nahrávky obsahující kombinaci obrazu a zvuku.
10. Holografická ochranná známka, která je tvořena prvky s holografickými znaky – vyjádří se předložením videonahrávky nebo grafické nebo fotografické reprodukce obsahující náhledy, které jsou nezbytné pro náležité rozpoznání holografického efektu v jeho plném rozsahu.
11. Jiný druh ochranné známky – známka, která neodpovídá žádnému z uvedených druhů ochranných známek, vyjádří se v jakékoli vhodné formě s využitím všeobecně dostupných technologií, pokud ji lze jasně, přesně, samostatně, snadno dostupným způsobem, srozumitelně, trvanlivě a objektivně reprodukovat v rejstříku, aby bylo příslušným orgánům i veřejnosti umožněno jasně a přesně určit předmět ochrany poskytovaný vlastníkovi ochranné známky. Vyjádření může být doplněno popisem.

Provedení označení může být černobílé nebo barevné.

Slovní ochranná známka poskytuje nejširší možnou formu ochrany, protože může být použita v jakékoliv formě, která nemění její rozlišovací způsobilost (tzn. i v jednoduché grafické či barevné úpravě). Na tuto formu zápisu ochrany jsou kladeny ze strany Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „ÚPV“) velké požadavky, a to na jejich slovní originalitu (údajně často jsou slovní názvy ÚPV zamítány).

Niceské třídění (třídy) – ochranná známka není výhradní

Dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb (třídy), tzv. „Niceské třídění“, pro účely zápisu ochranných známek nabyla účinnosti dne 8. dubna 1961. Dnem 1. ledna 2021 platí 11. vydání, verze 2021 Niceského abecedního třídění výrobků a služeb.

Třídy, resp. do nich správné začlení výrobků či služeb, umožňují požívat právní ochrany pouze pro dané zaregistrované třídy. Pokud je např. výrobek přihlášen k ochranné značce pouze pro třídu 7, pak přihlašovatel není chráněn pro ostatní třídy, což znamená, že jiný přihlašovatel má možnost „obsadit“ další třídy.

Pokud tedy chcete zaregistrovat např. název bezpečnostní služby, použijete zřejmě třídu 45. Bude-li někdo jiný pod stejným názvem poskytovat telekomunikační služby, použije zřejmě třídu 38. Výrobky jsou uvedeny ve třídě 1 až 34 a služby ve třídě 35 až 45. Třídník je k dispozici na stránkách ÚPV.

Niceské třídění se pro signatáře stalo povinným pro zápis národních ochranných známek, mezinárodních známek (dle Madridské dohody), známek u Africké organizace duševního vlastnictví. Třídění se dále užívá ve vztahu k Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu úřadem v Beneluxu a i dalšími státy či institucemi, které nejsou signatáři, avšak dobrovolně třídění respektují a používají.

Madridská dohoda a Protokol k Madridské dohodě

Dohodu upravuje vyhláška č. 67/1967 Sb., o Madridské dohodě, o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek. Dohoda vstoupila v platnost dnem 15. prosince 1966. Stejným dnem vstoupila v platnost i pro Československou socialistickou republiku.

Výhodou Madridské dohody a Protokolu je především to, že je možnost přihlásit mezinárodní ochrannou známku prostřednictvím jediné přihlášky do všech nebo pouze některých, a to přihlašovatelem zvolených členských zemí Madridské dohody či Protokolu. V případě kladného průběhu řízení o přihlášce ochranné známky je tato známka chráněna ve všech zvolených členských státech stejně jako ochranná známka přihlášená národní cestou v každé jednotlivé členské zemi.

Pařížská úmluva

Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví je ze dne 20. března 1883. Na území České republiky požívají ochrany ochranné známky, které jsou na území České republiky všeobecně známé ve smyslu článku 6 bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.

Ve vyhlášce č. 90/1962 Sb. je zmíněn předmětný článek 6 bis., kdy: „Unijní země se zavazují, buď z úřední povinnosti, jestliže to zákonodárství země dovoluje, nebo na žádost zájemce, že odmítnou nebo zruší zápis a zakáží užívání tovární nebo obchodní známky, která je reprodukcí, napodobením nebo překladem, jež je s to vyvolat záměnu se známkou, o které podle posudku příslušného úřadu země zápisu nebo užívání je tam všeobecně známo, že je již známkou osoby oprávněné požívat výhod této Úmluvy a užívanou pro stejné nebo podobné výrobky. Stejně je tomu, jestliže podstatná část známky je reprodukcí takové známky obecně známé, nebo napodobením, jež je s to způsobit záměnu s ní.“

Mezinárodní ochranná známka a ochrana v rámci EU

O mezinárodní ochranu známky se žádá přihláškou podanou vždy prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví v Ženevě („WIPO“).

WIPO spravuje prostřednictvím svého Mezinárodního úřadu Madridský protokol společně s Madridskou dohodou (obě smlouvy tvoří tzv. madridský systém). Známka se zapisuje do mezinárodního rejstříku a zveřejní ji v Mezinárodním věstníku.

Mezinárodní úřad pak oznámí mezinárodní zápis úřadům vyznačených zemí. Je nutno upozornit, že Mezinárodní úřad nezkoumá „způsobilost k zápisu ochranné známky“ (např. zda již nebyla zapsána podobná známka) – toto je již v kompetenci úřadů vyznačených zemí.

Ochranu v rámci EU lze zajistit ochrannou známkou Společenství získanou prostřednictvím přihlášky podané na Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) v Alicante, resp. EUIPO.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM – Office for Harmonization in the Internal Market) je oficiálním úředním orgánem Evropské unie pro ochranné známky Společenství a pro zapsané průmyslové vzory. Přihláška se podá buďto přímo na OHIM, nebo prostřednictvím českého Úřadu průmyslového vlastnictví.

V řízení o ochranné známce Společenství mohou zastupovat přihlašovatele pouze kvalifikovaní zástupci (v případě českých patentových zástupců se jedná o ty, kteří mají v evidenčním seznamu Komory patentových zástupců u svého jména uvedenou zkratku ETMA, tj. European Trade Mark Attorney).

Národní ochranná známka je chráněna pouze pro území státu, který ji zapsal – v případě České republiky je jím ÚPV.

Ochranná známka EU platí ve všech aktuálních členských státech EU, avšak následně i v těch státech, které k EU později přistoupí. Poplatky začínají na 850 EUR.

EUIPO je úřadem Evropské unie pro účely zápisu známek s účinkem v celé Evropské unii. Pro organizaci WIPO je kontaktním místem při všech řízeních o mezinárodních přihláškách založených na ochranné známce EU nebo s vyznačením EU.

Mezinárodní ochranná známka platí v těch státech, pro které je zapsána. Zápis mezinárodní ochranné známky s vyznačením České republiky má tytéž účinky jako přihláška národní ochranné známky.

Požádat o mezinárodní zápis ochranné známky podle Madridské dohody nebo Protokolu k Madridské dohodě, popřípadě o zápis změn týkajících se mezinárodního zápisu prostřednictvím ÚPV, mohou pouze subjekty, které mají skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo v České republice nebo mají českou státní příslušnost.

Věstník Úřadu průmyslového vlastnictví

Věstník vydává Úřad průmyslového vlastnictví a je dostupný pouze na internetu. Periodicita je týdenní. Dostupný je všem a zdarma.

Ve věstníku najdete informace (vztahující se výhradně k zápisům provedených ÚPV) o jednotlivých podaných přihláškách, údaje o ochranných známkách, ale i o patentech nebo zapsaných užitných a průmyslových vzorech.

Co byste dále měli znát

Problematika ochranné známky je skutečně poměrně obsáhlá. Co by vám ještě dále nemělo uniknout, je následující:

• do rejstříku se nezapíše označení (důvody pro zamítnutí ochrany známkou), které nemá rozlišovací způsobilost,
• vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna,
• právo vyplývající z ochranné známky prokazuje vlastník výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu,
• nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
• pokud do pěti let ode dne zápisu ochranné známky do rejstříku nezačal vlastník ochrannou známku řádně užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu pěti let, lze v krajním případě i o známku „přijít“,
• ochrannou známku lze převést na jiného vlastníka,
• právo užívat ochrannou známku může být poskytnuto na základě licenční smlouvy pro všechny výrobky nebo služby, pro které byla ochranná známka zapsána, nebo pro některé z nich; licence může být poskytnuta jako výhradní nebo nevýhradní,
• dnem podání přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti před každým, kdo podá později přihlášku, shodné nebo podobné ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby,
• ÚPV provádí formální průzkum náležitostí přihlášky, neprovádí rešerše,
• přihláška se zveřejňuje ve věstníku ÚPV (z důvodu možnosti podání námitek, a to ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlášky),
• účinky zápisu ochranné známky do rejstříku nastávají dnem zápisu do rejstříku,
• zápis ochranné známky zanikne po uplynutí deseti let ode dne podání přihlášky, a to v případě, že vlastník ochranné známky nepožádá o obnovu zápisu (na dalších deset let).

Ukončit zápis je možné i u již zaregistrované ochranné známky. Podá-li třetí osoba návrh na zrušení ochranné známky Úřadu průmyslového vlastnictví podle § 31 nebo § 32 zákona.

Příklad časové osy od podání přihlášky až do doby konce platnosti ochranné známky:

• 16. 6. 2020 podání přihlášky,
• 30. 9. 2020 zveřejnění přihlášky ve věstníku ÚPV,
• 30. 12. 2020 konec lhůty pro podání námitek,
• 6. 1. 2021 den konstitutivního zápisu ochranné známky do rejstříku,
• 20. 1. 2021 zveřejnění zápisu ochranné známky ve věstníku ÚPV,
• 16. 6. 2030 ukončení platnosti ochranné známky.

Související články:
Registrovaná ochranná známka – 1. díl
Registrovaná ochranná známka – 3. díl