728 x 90

Jak správně zaúčtovat izolačku

Jak správně zaúčtovat izolačku

Izolačka, která má nahradit zaměstnancům ušlý výdělek kvůli nařízené karanténě či izolaci, byla prodloužena až do konce června. Jak na správné zaúčtování tohoto mimořádného příspěvku, vám poradíme v následujícím článku.

Aktualizovaný článek ze 7. 5. 2021.

Zaměstnancům, kteří mají v rámci svých pracovněprávních vztahů nárok na náhradu mzdy či platu, přísluší v případě nařízené karantény nebo izolace mimořádný příspěvek, tzv. izolačka, ve výši až 370 Kč za den, a to nejdříve od 1. března 2021 za dobu nejvýše prvních 14 dnů.

Podmínky nároku na mimořádný příspěvek, na jeho poskytování a výši najdete v článcích Mimořádný příspěvek v karanténě – „izolačka“Izolačka – postup u zaměstnavatele i zaměstnance na Portálu POHODA.

My se v dnešním příspěvku zaměříme na samotné zaúčtování tohoto mimořádného příspěvku při nařízené karanténě. Tzv. izolačku vyplácí zaměstnavatel spolu s náhradou mzdy v příslušném výplatním termínu.

Zaúčtovaný příspěvek si pak zaměstnavatel v souladu se zákonem č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, odečítá od pojistného na sociální zabezpečení, které v daném měsíci odvádí, a to na předepsaném tiskopisu „Přehled o výši pojistného“.

V souvislosti se zavedením izolačky vznikly nejasnosti v účtování tohoto účetního případu. Od zavedení mimořádného příspěvku při karanténě se pracovalo se dvěma variantami zaúčtování.

První varianta spočívá v účtování mimořádného příspěvku při karanténě pouze rozvahově.

Pokud jsou splněny podmínky pro vyplacení „izolačky“ zaměstnanci a zaměstnavatel má v souladu se zákonem nárok na odečtení tohoto příspěvku od pojistného na sociální pojištění, pak zaúčtování přes „trojkové“ účty zobrazuje poctivý a věrný obraz účetnictví dané jednotky.

Jedná se totiž o příspěvek, který poskytuje stát zaměstnanci prostřednictvím zaměstnavatele. Tento způsob zaúčtování používá i účetní program POHODA.

Pokud by však došlo k situaci, kdy zaměstnavatel pozbyl nárok na odečet poskytnutého příspěvku při karanténě dle ustanovení § 6 zákona č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, pak se poskytnutý příspěvek zaúčtuje do daňově uznatelných nákladů účetní jednotky dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů.

Příklad rozvahového zaúčtování příspěvku při karanténě

Zaměstnanec měl v měsíci březnu 2021 nařízenou karanténu, a to v období od 8. 3. 2021 do 23. 3. 2021. Za prvních 14 dnů nemoci vznikl zaměstnanci nárok na náhradu mzdy ve výši 7 283 Kč a nárok na izolačku ve výši 4 854 Kč.
 

Položka Částka v Kč MD D
Předpis hrubé mzdy zaměstnance 18 320 521.001 331
Předpis náhrady mzdy zaměstnance 7 283 521.002 331
Předpis mimořádného příspěvku – izolačka 4 854 336.001 331
Předpis sociálního pojištění sraženého zaměstnanci 1 191 331 336.001
Předpis zdravotního pojištění sraženého zaměstnanci 825 331 336.002
Předpis zálohy na daň 440 331 342
Předpis sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem 4 544 524.001 336.001
Předpis zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem 1 649 524.002 336.002
Úhrada čisté mzdy zaměstnance (15 864 Kč) + náhrada mzdy (7 283 Kč) + izolačka (4 854 Kč) 28 001 331 221
Úhrada sociálního pojištění sníženého o izolačku (1 191 Kč + 4 544 Kč − 4 854 Kč 881 336.001 221
Úhrada zdravotního pojištění 2 474 336.002 221
Úhrada zálohy na daň 440 342 221

Použité účty:

221 – Peněžní prostředky na účtech
331 – Zaměstnanci
336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
342 – Ostatní přímé daně
521 – Mzdové náklady
524 – Zákonné sociální a zdravotní pojištění

V případě, že částka mimořádného příspěvku – izolačky, převýší částku pojistného, považuje se tato částka za přeplatek na pojistném, který bude Českou správou sociálního zabezpečení vrácen.

Inkasovaný přeplatek by se zaúčtoval následovně:
 

Položka MD D
Úhrada přeplatku na sociální pojištění na běžný účet 221 336.001

Druhá varianta naopak pracuje s názorem, že mimořádný příspěvek vstupuje do mzdových nákladů zaměstnavatele.

Na stránkách Ministerstva financí byla v této souvislosti dne 19. 4. 2021 zodpovězena otázka na zaúčtování izolačky v neziskovém sektoru do mzdových nákladů, přičemž tuto odpověď lze implementovat i do účetnictví v sektoru podnikatelském.

Doporučené zaúčtování v podnikatelském sektoru si ukážeme na následujícím souvislém příkladu.

Příklad výsledkového zaúčtování příspěvku při karanténě

Zaměstnanec měl v měsíci březnu 2021 nařízenou karanténu, a to v období od 8. 3. 2021 do 23. 3. 2021. Za prvních 14 dnů nemoci vznikl zaměstnanci nárok na náhradu mzdy ve výši 7 283 Kč a nárok na izolačku ve výši 4 854 Kč.
 

Položka Částka v Kč MD D
Předpis hrubé mzdy zaměstnance 18 320 521.001 331
Předpis náhrady mzdy zaměstnance 7 283 521.002 331
Předpis mimořádného příspěvku – izolačka 4 854 521.003 331
Předpis sociálního pojištění sraženého zaměstnanci 1 191 331 336.001
Předpis zdravotního pojištění sraženého zaměstnanci 825 331 336.002
Předpis zálohy na daň 440 331 342
Předpis sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem 4 544 524.001 336.001
Předpis snížení odvodu sociálního pojištění (o izolačku) 4 854 336.001 524.003
Předpis zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem 1 649 524.002 336.002
Úhrada čisté mzdy zaměstnance (15 864 Kč) + náhrada mzdy (7 283 Kč) + izolačka (4 854 Kč) 28 001 331 221
Úhrada sociálního pojištění sníženého o izolačku (1 191 Kč + 4 544 Kč − 4 854 Kč) 881 336.001 221
Úhrada zdravotního pojištění 2 474 336.002 221

Použité účty:

221 – Peněžní prostředky na účtech
331 – Zaměstnanci
336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
342 – Ostatní přímé daně
521 – Mzdové náklady
524 – Zákonné sociální a zdravotní pojištění

V případě, že částka mimořádného příspěvku – izolačky, převýší částku pojistného, považuje se tato částka za přeplatek na pojistném, který bude Českou správou sociálního zabezpečení vrácen.

Inkasovaný přeplatek by se zaúčtoval následovně:
 

Položka MD D
Úhrada přeplatku na sociální pojištění na běžný účet 221 336.001

Příspěvek poskytnutý zaměstnanci při nařízené karanténě je velmi vhodné v účetnictví odlišit prostřednictvím analytické evidence.

Z výše uvedeného příkladu je zřejmé, že mimořádný příspěvek vstupuje do mzdových nákladů.

Důvodem, proč se příspěvek, který se následně nárokuje od České správy sociálního zabezpečení, neúčtuje pouze rozvahově, je zřejmě skutečnost, že může dojít k situaci, kdy nebudou splněny podmínky v souladu s ustanovením § 6 zákona č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, a zaměstnavateli nevznikne nárok na odečet poskytnutého mimořádného příspěvku (účetní jednotka by si tak nemohla snížit odvody na sociální pojištění a poskytnutá izolačka zůstane nákladem účetní jednotky).
 


Program POHODA účtuje „izolačku“ ve vystaveném ostatním závazku na odvod sociálního pojištění se zápornou hodnotou a předkontací 331/336. Není tedy zaúčtována v interním dokladu vystaveném pro zaúčtování náhrady za nemoc. Účtování si ale v případě potřeby můžete samozřejmě upravit ručně.

Jak na mimořádný příspěvek při nařízené karanténě v programu POHODA, se můžete podívat v našem videonávodu.

Související články:
Mimořádný příspěvek v karanténě – „izolačka“
Izolačka – postup u zaměstnavatele i zaměstnance

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty