Úrok z prodlení vypočítáváme ze základny, kterou může být:

• splatná daň, která nebyla uhrazena,
• vratka (daně nebo daňového odpočtu) vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění ze strany daňového subjektu.

Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého (kalendářního) dne následujícího po původním dni splatnosti daně a zaniká dnem úhrady splatné daně. Dnem úhrady je den, kdy jsou peníze připsány na účet finančního úřadu, tedy nikoliv den, kdy peníze z našeho bankovního účtu odešleme.

Příklad:
 

Dále povinnost platit úrok z prodlení vzniká ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby.

Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik. (Do 31. 12. 2020 platilo, že úrok z prodlení vznikl až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti.)

Úrok z prodlení nevzniká:

• po dobu posečkání,
• u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení v pozůstalosti,
• v případě příslušenství daně,
• v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy.

Pokud by úrok z prodlení za jedno zdaňovací období nepřesáhl v úhrnu 1 000 Kč, tak by se nepředepsal (do konce roku 2020 byla hranice pro nepředepsání 200 Kč).

Výše úroku z prodlení od 1. 1. 2021

Daňový řád nám od 1. 1. 2021 říká, že výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Do 31. 12. 2020 daňový řád stanovil, že výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 14 procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Občanský zákoník nám říká, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení samy, považuje se za ujednanou takto stanovená výše podle tohoto vládního nařízení (to je případ vztahu daňový subjekt x správce daně).

Tedy ani z daňového řádu, ani z občanského zákoníku ještě nezjistíme konkrétní výši úroku z prodlení a musíme dále postupovat studiem nařízení vlády, kterým jsou tyto úroky stanoveny. Konkrétně se jedná o nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Podle této vyhlášky výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou („ČNB“) pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Repo sazbou rozhodnou pro stanovení výše úroků z prodlení je 2T repo sazba, která je hlavní měnověpolitickou úrokovou sazbou ČNB. Tato sazba je oficiálně vyhlašována ve Věstníku ČNB. Historii repo sazeb je možné najít na webových stránkách ČNB.

Repo sazba zvýšená o 8 procentních bodů znamená, že k výši repo sazby se připočte 8 procentních bodů. Například je-li nyní repo sazba (od 11. 5. 2020) 0,25, pak výsledná výše sazby úroku z prodlení činí 8,25 % p. a.

Úrok z prodlení se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

I když výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, neznamená to (podle výkladu Ministerstva financí – viz pokyn č. MF-18 z 22. 4. 2021), že by tato sazba byla po celou dobu prodlení neměnná, tedy stále stejná jako první den, kdy došlo k prodlení. Naopak, pokud by se repo sazba ČNB změnila, od začátku dalšího kalendářního pololetí by se i úrok z prodlení počítal z této nové repo sazby.

Postup při přechodu ze starého na nový systém

Pokud je daňový subjekt v prodlení s úhradou daně, jejíž splatnost nastala již v roce 2020, uplatní se úrok z prodlení ve výši podle starých pravidel platných do 31. 12. 2020. A od 1. 1. 2021 se bude výše úroku vypočítávat již podle nové právní úpravy platné od 1. 1. 2021, a to až do dne úhrady této dlužné daně.

Například pokud budeme dlužit finančnímu úřadu od 1. 11. 2020 do 28. 2. 2021, první dva měsíce se bude dluh úročit sazbou 14,25 % p. a. a druhé dva měsíce sazbou 8,25 % p. a.