Postup při úmrtí poplatníka daně z příjmů fyzických osob

Úmrtí člověka je nejčastěji spojeno s velkým zármutkem, truchlením, zařizováním pohřbu a pozůstalosti. Bohužel je však se smrtí člověka spojena také velká byrokracie, obzvlášť pokud byl zemřelý (nazývaný rovněž jako zůstavitel) OSVČ, a tedy poplatníkem daně z příjmů fyzických osob.

Pozůstalí, kteří nemají nic společného s daněmi či účetnictvím často zapomínají na základní věc, že v souladu s českou daňovou legislativou je třeba řešit kromě pozůstalosti ještě daňové povinnosti, které tu po zůstaviteli zbyly. Na to se váže dodržování poměrně přísných lhůt ohledně podání různých daňových přiznání.

Česká legislativa je nesmlouvavá, na zůstavitele je nahlíženo tak, jako by nadále žil, a to do dne předcházejícího dni pravomocně ukončeného dědického řízení. Kdo je tedy osobou, jež musí za zemřelého přiznání k dani z příjmů fyzických osob podat? Jedná se o tzv. osobu spravující pozůstalost vlastním jménem, ovšem na účet pozůstalosti. Přičemž osob spravujících pozůstalost může být i více.

V praxi to bývá obvykle jeden z dědiců na základě dohody všech ostatních dědiců. Ve vyhrocených případech, není-li dohoda mezi dědici možná, určí osobu spravující pozůstalost příslušný správce daně. Je-li osob spravujících pozůstalost více, platí, že daňové přiznání může podat kdokoliv z nich. Zrovna tak je správce daně oprávněn samostatně jednat s kteroukoliv z těchto osob a po komkoliv požadovat plnění daňových povinností. Oproti tomu dědic přebírá daňové povinnosti až po ukončení dědického řízení.

Osoba spravující pozůstalost (nebo dědic) nemá vůči orgánům státní správy žádnou oznamovací povinnost ohledně úmrtí poplatníka. Tuto informaci by si mezi sebou měly příslušné instituce předat. Určitě se ale nic nestane, pokud bude osoba spravující dědictví trochu aktivní a příslušné instituce obvolá. Minimálně proto, aby si ujasnila další postup a zjistila, jaké bude potřebovat dokumenty k doložení apod. Ze zákona však povinnost oznámit informaci o úmrtí poplatníka daně z příjmů například finančnímu úřadu neplyne.

Může se stát, že právoplatný nástupce se rozhodne pokračovat v podnikání po zemřelém. Tuto skutečnost je povinen oznámit příslušnému živnostenskému úřadu, a to do tří měsíců od úmrtí podnikatele. Na nástupce zatím přechází původní IČ (identifikační číslo) a přebírá všechny daňové povinnosti zesnulého. Do tří měsíců po skončení dědického řízení si musí nástupce opatřit vlastní živnostenské oprávnění. Tím získá i nové IČ a teprve v tuto chvíli definitivně zaniká původní živnostenské oprávnění a IČ zůstavitele.

Typy daňových přiznání v případě úmrtí poplatníka a lhůty pro jejich podání

Zatímco do konce roku 2013 bylo povinností osoby spravující pozůstalost ukončit příslušnou evidenci zemřelého poplatníka ke dni jeho úmrtí a v dalším období zahájit novou vlastní evidenci, v současnosti existují tři typy daňových přiznání, související s úmrtím zůstavitele.

Kromě toho, pokud došlo k úmrtí předtím, než zůstavitel podal daňové přiznání za předcházející rok, je třeba podat i toto – řádné – přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Lhůta je stejná jako kdyby zůstavitel nadále žil, tedy do 1. dubna následujícího roku, pokud nedochází k zastupování ze strany daňového poradce, případně do 1. července, pokud přiznání zpracovává a podepisuje daňový poradce.

V souvislosti s úmrtím poplatníka daně z příjmů fyzických osob je možné podat tato přiznání:

• Daňové přiznání typu „I“ se podává za období od 1. ledna příslušného roku do dne téhož roku, jenž předchází úmrtí zůstavitele. Kromě typu přiznání – kód I, se zde ještě vyplňuje datum úmrtí poplatníka, a to v řádku 04.

Toto daňové přiznání je nutné podat do tří měsíců ode dne smrti zůstavitele, přičemž tuto lhůtu nelze prodloužit. V tomto daňovém přiznání je možné od základu daně uplatnit nezdanitelné části základu daně (dary, úroky, soukromé životní či penzijní připojištění apod.), dále je možné uplatnit daňovou ztrátu minulých let, slevy na dani (poplatník, manželka, děti, studenti apod.) a daňové zvýhodnění (daňový bonus).

Kromě údajů o zemřelém poplatníkovi je nutné ještě vyplnit údaje o osobě spravující pozůstalost (jméno, příjmení, datum narození) a kód podepisující osoby (5a).

• Daňové přiznání typu „M“ je nutné podat v případě, kdy do konce kalendářního roku, v němž došlo k úmrtí zůstavitele, nedošlo k pravomocnému ukončení dědického řízení.

Přiznání se podává za období ode dne úmrtí do 31. prosince téhož roku. Je nutné tak učinit do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (podává-li přiznání daňový poradce, je lhůta prodloužena na 6 měsíců). V daňovém přiznání není možné uplatnit nezdanitelné části základu daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění. Lze uplatnit daňovou ztrátu minulých let. I zde se vyplňují údaje o osobě spravující pozůstalost.

• Daňové přiznání typu „N“ podává osoba spravující pozůstalost do 30 dnů ode dne pravomocně skončeného dědického řízení, za období od data úmrtí do dne předcházejícího dni skončení dědického řízení.

Dojde-li k situaci, že dědické řízení skončí až v následujícím roce/v následujících letech, podává se přiznání typu N za období od 1. ledna do dne, jenž předchází pravomocně ukončenému dědickému řízení. Stejně jako u přiznání typu M, ani zde není možné uplatnit nezdanitelné části základu daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění. Naopak lze uplatnit daňovou ztrátu minulých let a provádí se úprava základu daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů (úprava základu daně o případné pohledávky či dluhy). Jde o jedinou možnost, jak lze základ daně tímto způsobem upravit, v přiznáních typu I a M tak učinit nelze.

Pokuty a penále

Pokud z nějakého důvodu dojde k tomu, že přiznání k dani z příjmů fyzických osob není podáno, a jsou tak porušeny zákonné lhůty, postih ze strany finančního úřadu vás nemine.

Pokuta za každý den prodlení činí 0,05 % z vyměřené daně, až do výše 5 % z daně, nebo z částky 300 000 Kč. Novelou daňového řádu došlo k tomu, že pokud nyní částka pokuty nedosáhne 1 000 Kč (dosud šlo o částku 200 Kč), nevzniká daňovému subjektu povinnost tuto pokutu uhradit a automaticky se mu pokuta promíjí. Stejná hranice platí i pro úrok z prodlení. Ovšem pozor, nově se zkracuje toleranční lhůta u úroku z prodlení, nyní se počítá již od 4. kalendářního dne.

Novinkou je i skutečnost, že opozdilci mohou žádat o prominutí pokuty za pozdní podání daňového přiznání a správce daně může této žádosti vyhovět, zejména pokud se jedná o lidsky omluvitelné důvody, což úmrtí zcela nepochybně je.