Tripartita, jak již bývá jejím zvykem, se neshodla na tom, jak by se měla od ledna příštího roku zvýšit minimální mzda. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje přidání o 2 800 Kč, čímž by minimální mzda vzrostla na 18 000 Kč, tedy o 18 %. Odbory to podporují, ale ministryně financí a podnikatelé s navrhovanou částkou logicky nesouhlasí. Tedy obdobně, jako tomu bylo již mnohokráte v historii, o finální částce rozhodne až vláda.

Jak tomu nakonec bude? To se musíme nechat překvapit, zcela jistě však nepůjde o částku 18 000 Kč vzhledem k postoji ministryně financí, ale o jinou, nižší částku.

Pojďme si nyní zopakovat aktuálně platná pravidla minimální a zaručené mzdy.

Příklad

Zaměstnanec pracuje ve stanovené pracovní době 37,5 hodin za týden (pracuje v třísměnném provozu a plném fondu stanovené týdenní pracovní doby), pobírá hodinovou mzdu ve výši 102 Kč a je zařazen do 2. skupiny prací, která zaručuje mzdu 16 800 Kč/měsíc (99,90 Kč/hod. pro 40 hodin týdně).

Struktura mzdy:

• mzda za odpracovanou dobu (135 hodin) = 13 770 Kč
• mimořádná odměna = 551 Kč
• mzda za práci přesčas = 2 627 Kč
• příplatek za práci přesčas = 857 Kč
• náhrada mzdy za dovolenou = 1 996 Kč

Jaká výše mzdy by měla být zaměstnanci správně vyplacena?

Na rozdíl od minimální mzdy, jejíž výši stanoví obecně závazný předpis, tvoří zaručenou mzdu nárok zaměstnance na mzdu nebo plat podle zákoníku práce (dále jen „ZP“), smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru (§ 112 odst. 1 ZP).

Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví zákoník práce jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Pozor, některá plnění se do minimální mzdy / nejnižších úrovní zaručené mzdy nezahrnují. Jedná se o:

• mzdu za práci přesčas včetně příplatku za přesčas,
• příplatek za práci ve svátek,
• příplatek za práci v noci,
• příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
• příplatek za práci v sobotu a v neděli,
• pohotovost.

Naopak se do minimální mzdy / nejnižších úrovní zaručené mzdy zahrnují veškeré fakultativní příplatky, bonusy, odměny, prémie a další mzdová plnění za práci nebo v souvislosti s výkonem práce.

Pokud není dosaženo minimální mzdy či nejnižších úrovní zaručené mzdy, je nutné zaměstnanci poskytnout doplatek.

Sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou uvedeny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Tyto sazby platí pro ty zaměstnance, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě. To znamená, že v kolektivní smlouvě je možno sjednat sazby vyšší i nižší s výjimkou minimální mzdy. O tom, že by odborová organizace přistoupila na sjednání nižších sazeb, lze však pochybovat. Stanovení nižších sazeb, např. vnitřním mzdovým předpisem, by odporovalo zákonu, a bylo by proto neplatné.

Lze si však představit složitější mzdové formy, kdy se vnitřním předpisem stanoví tzv. pevný tarif (základní mzda, pevná mzda atd.), který může být daleko nižší než nejnižší úroveň zaručené mzdy, neboť k této mzdové složce zaměstnavatel poskytuje další mzdová plnění za výkon práce, jako jsou cílové odměny, kolektivní odměny, prémie, příplatky za dělenou směnu atd. a v celkovém součtu za měsíc zaměstnanec dosahuje poměrně vysokých výdělků, které vysoce překračují nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do osmi skupin, a platí pro zaměstnance v pracovním poměru, a to následovně.

Tab. 1: Srovnání roku 2020 a 2021 u zaměstnance odměňovaného mzdou
 

Jde-li o zaměstnance, kterým se poskytuje mzda, jsou obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách stanoveny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Nejedná se o taxativní výčet všech profesí a jimi odpovídajícího začlenění do skupin prací, to by ani nebylo možné Jedná se o obecné příklady začlenění některých typických profesí pod dané skupiny prací.
 

Program PAMICA pracuje vždy s aktuálně platnou výší minimální mzdy, resp. s nejnižšími úrovněmi zaručené mzdy. Také pohlídá doplatek do výše minimální mzdy pro příslušnou skupinu prací (zaručené mzdy), a to prostřednictvím složky mzdy P12 Doplatek do minimální mzdy.

Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytován plat, zahrnují skupiny prací práce zařazené do jednotlivých platových tříd katalogem prací (viz § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.), a to takto.

Tab. 2: Srovnání roku 2020 a 2021 u zaměstnance odměňovaného platem
 

Nyní zpět k řešení příkladu. Z výše uvedeného obsahu „hrubé“ mzdy u dotyčného zaměstnance lze pouze položky:

• mzda za odpracovanou dobu (135 hodin) = 13 770 Kč a
• mimořádná odměna = 551 Kč

vzít v potaz stran kontroly vůči zaručené mzdě. Potom tedy dosažená úroveň mezd (vůči mzdě zaručené) bude činit: 13 770 Kč + 551 Kč = 14 321 Kč.

Dotyčný je zahrnut ve 2. skupině prací. A protože je integrován do třísměnného provozu, je třeba adekvátně přepočíst jeho nejnižší úroveň zaručené mzdy vůči tomuto typu stanovené pracovní doby.

Pro nesměnný provoz a 2. skupinu prací platí hodinová sazba nejnižší úrovně zaručené mzdy 99,90 Kč. Pro 37,5 hodin za týden bude platit: 40 / 37,5 × 99,9 = 106,56 Kč/hod.

Dotyčný odpracoval 135 hodin a v rámci započitatelných částek (pro účely zaručené mzdy) si vydělal 14 321 Kč. Avšak nejnižší jeho zaručený příjem má být nejméně: 135 hodin × 106,56 = 14 385,6, po zaokrouhlení na korunu směrem nahoru 14 386 Kč.

Dotyčnému tedy náleží doplatek do zaručené mzdy ve výši rozdílu dosažené a zaručené mzdy, tj.: 14 386 − 14 321 = 65 Kč.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.