Platba daně z příjmů se netýká pouze zaměstnanců (u zaměstnanců je tato daň vyměřena na 15 %), ale také osob, které podnikají. My se v tomto článku zaměříme právě na osoby samostatně výdělečně činné.

Při určování výše záloh budete vycházet z posledního podaného daňového přiznání, tedy daňového přiznání za předešlý rok. Ale pozor, podnikáte-li prvním rokem, tak jste od platby záloh na daň z příjmů osvobozeni. V případě, že nemáte příjem pouze z podnikatelské činnosti, tak na to také musíte při výpočtu výše záloh na daň z příjmů brát zřetel. My si v tomto článku uvedeme dvě možnosti, a to: vaše příjmy plynou pouze z podnikání, anebo vaše příjmy plynou z podnikání a zároveň ze zaměstnání.
 

Začínáte podnikat a řešíte, v čem vystavovat faktury? To se vám určitě bude líbit naše bezplatná mobilní aplikace mPOHODA. Skvělý pomocník na doma i na cesty.

Příjmy pouze z podnikání

Jak již bylo výše zmíněno – výše záloh se stanovuje na základě posledního daňového přiznání. Díky tomu budete schopni určit, zda se vás placení záloh na daň týká či nikoli. Pokud ano, tak čtěte dál a zjistíte, jak jednoduše určíte jejich výši.

3 otázky, podle kterých určíte výši záloh na daň z příjmů

Ukážeme si způsob, kterým si určíte výši záloh. Vzhledem k výši částky uvedené v posledním daňovém přiznání se můžete setkat s těmito třemi situacemi:

1. Nepřevyšuje poslední známá daňová povinnost 30 000 Kč? V tom případě zálohu na daň z příjmů vůbec neplatíte.
2. Je poslední známá daňová povinnost v rozmezí 30 000 Kč až 150 000 Kč? Pak musíte 2× ročně (pololetně) zaplatit zálohu ve výši 40 % z částky poslední daně, a to 15. 6. a 15. 12.
3. Převyšuje poslední známá daňová povinnost 150 000 Kč? Vaše záloha pro tento rok je 25 % z částky poslední daně a platí se 4× ročně (čtvrtletně), a to 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.

Výše zálohy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Princip platby záloh se vám pokusíme přiblížit pomocí následujících příkladů.

Příklad 1

Pan Novák uvedl ve svém posledním daňovém přiznání daňovou povinnost ve výši 85 000 Kč. Vzniká mu povinnost platit zálohu na daň z příjmů? Pokud ano, bude pan Novák platit zálohy čtvrtletně, nebo pololetně? A v jaké výši?

• Poslední známá daňová povinnost převyšuje 30 000 Kč – vzniká povinnost placení záloh.
• Poslední známá daňová povinnost je v rozmezí 30 000 Kč až 150 000 Kč – záloha bude placena 2× (pololetně) a bude ve výši 40 % z částky 85 000 Kč.
• Výše zálohy bude 34 000 Kč a bude placena pololetně: 15. 6. a 15. 12.

Příklad 2

Pan Dvořák uvedl ve svém posledním daňovém přiznání daňovou povinnost ve výši 207 000 Kč. Vzniká mu povinnost platit zálohu na daň z příjmů? Pokud ano, bude pan Dvořák platit zálohy čtvrtletně, nebo pololetně? A v jaké výši?

• Poslední známá daňová povinnost převyšuje 30 000 Kč – vzniká povinnost placení záloh.
• Poslední známá daňová povinnost převyšuje 150 000 Kč – záloha bude placena 4× (čtvrtletně) a bude ve výši 25 % z částky 207 000 Kč.
• Výše zálohy bude 51 800 Kč a bude placena čtvrtletně: 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.

Příjmy z podnikání i ze zaměstnání

Podnikáte-li současně se zaměstnáním, tak je výpočet výše záloh posuzován jinak. I za těchto okolností nám ovšem můžou vznikat tři situace:

1. Nepřevyšuje dílčí základ daně ze zaměstnání 15 % z celkového základu daně? Pak se vychází z pravidel popsaných výše – pro určení výše záloh stačí postupovat podle zmíněných tří otázek.
2. Je dílčí základ daně ze zaměstnání v rozmezí 15 % až 50 % z celkového základu daně? V tom případě se opět vychází ze stejných pravidel jako v předešlé kapitole, s tím rozdílem, že se zálohy platí pouze v poloviční výši.
3. Převyšuje dílčí základ daně ze zaměstnání 50 % z celkového základu daně? Zálohu na daň z příjmů platit nemusíte.

Vysvětlené principy si opět přiblížíme pomocí modelových příkladů. Pro zjištění výše zálohy potřebujete znát základ daně ze zaměstnání (hrubá mzda) a z podnikání.

Příklad 3

Paní Nováková je zaměstnaná a zároveň podniká. Dílčí základ daně ze závislé činnosti je ve výši 110 000 Kč a dílčí základ daně z podnikatelské činnosti je ve výši 800 000 Kč. Vzniká jí povinnost platit zálohy na daň z příjmů? Pokud ano, bude paní Nováková platit zálohy čtvrtletně, nebo pololetně? A v jaké výši?

• Dílčí základ daně ze zaměstnání nepřevyšuje 15 % z celkového základu daně: 110 000 Kč / (800 000 Kč + 110 000 Kč) = 0,1208 = 12 %
• Poslední známá daňová povinnost je v rozmezí 30 000 Kč až 150 000 Kč: (800 000 Kč + 110 000 Kč) × 0,15 = 136 500 Kč − 24 840 Kč (sleva na poplatníka) = 111 660 Kč  
• Výše zálohy bude 40 % z částky 111 660 Kč (44 700 Kč) a bude placena pololetně: 15. 6. a 15. 12.

Příklad 4

Paní Dvořáková je zaměstnaná a zároveň podniká. Dílčí základ daně ze závislé činnosti je ve výši 250 000 Kč a dílčí základ daně z podnikatelské činnosti je ve výši 700 000 Kč. Vzniká jí povinnost platit zálohy na daň z příjmů? Pokud ano, bude paní Dvořáková platit zálohy čtvrtletně, nebo pololetně? A v jaké výši?

• Dílčí základ daně ze zaměstnání je v rozmezí 15 % až 50 % z celkového základu daně: 250 000 Kč / (700 000 Kč + 250 000 Kč) = 0,2631 = 26 %
• Poslední známá daňová povinnost je v rozmezí 30 000 Kč až 150 000 Kč: (700 000 Kč + 250 000 Kč) × 0,15 = 142 500 Kč − 24 840 Kč (sleva na poplatníka) = 117 660 Kč
• Výše zálohy bude polovina 40 % z částky 117 660 Kč (47 064 / 2 = 23 600 Kč) a bude placena pololetně: 15. 6. a 15. 12.

Závěr

V dnešním článku jsme si řekli, za jakých okolností se platí zálohy na daň z příjmů a vysvětlili jsme si, jak se určí počet záloh a jejich výše. Níže si pro ujištění můžete prohlédnout tabulku, která danou problematiku shrnuje.

Tab. 1: Příjmy pouze z podnikání
 

Tab. 2: Příjmy z podnikání i ze zaměstnání