728 x 90

Zkušební doba a neobvyklé životní situace

Zkušební doba a neobvyklé životní situace

Zkušební doba slouží k jednoduchému ukončení pracovního poměru na začátku spolupráce zaměstnance a zaměstnavatele. Co dělat, když během zkušební doby nastanou neobvyklé životní situace, které dopředu nelze naplánovat?

Zkušební doba představuje pro některé zaměstnance noční můru, kterou je potřeba přežít, a její konec řádně oslavit. Tato lhůta však nemá být trestem nebo nejistotou zaměstnanců, ale naopak slouží k jejich ochraně – i oni si díky ní vyzkouší, zda je daný zaměstnavatel férový a práce je baví.

Z pohledu zaměstnavatele potom tato doba poskytuje prostor pro zaučení zaměstnance a zhodnocení jeho předpokladů pro výkon práce.

Ve většině případů zkušební lhůta trvá dva až tři měsíce, ale vůbec není povinnou součástí navázání pracovní smlouvy. Během této doby může kterákoliv ze stran snadno a rychle ukončit pracovní vztah, a to i ze dne na den bez udání důvodu. Stále však trvá povinnost sepsat výpověď písemně a doručit tento dokument druhé straně (i když v praxi na to často zaměstnanci nebo zaměstnavatelé nedbají).

Zkušební doba může trvat maximálně tři měsíce (jdoucí po sobě), u vedoucích pozic však dokonce až šest měsíců.

Neobvyklé situace a zkušební doba

Do života nám občas přijdou situace, které bychom si raději naplánovali na jindy. Jenže nemoc, těhotenství nebo jiné komplikace si často tak úplně nevybírají a nezáleží jim na tom, že byste zrovna potřebovali dokončit v klidu zkušební období v práci. Jaká máte práva a jak se v určitých situacích zachovat?

  1. Nemocenská během zkušební doby

Tři měsíce jsou dlouhá doba, během které snadno onemocníte. Ať už se jedná o virózu na týden, nebo dlouhodobou nemoc, chráněni před výpovědí jste pouze prvních 14 dní nemocenské (pracovní neschopnosti). Poté se s vámi již může (ale nemusí) zaměstnavatel rozloučit bez udání důvodu.

Doba, kdy jste nebyli v práci, se do zkušební doby nepočítá, a tato lhůta se o ni automaticky navyšuje.

  1. Zkušební doba a těhotenství

Zjištění těhotenství obvykle patří mezi krásné události. Pokud jste však zrovna nastoupila do nové práce, nemusí se vám to tak jevit. Co teď? Oznámit to zaměstnavateli, či nikoliv? A může vás z důvodu těhotenství vyhodit?

V první řadě je nutné říci, že těhotenství nemáte povinnost oznamovat zaměstnavateli, dokud sama neuznáte za vhodné (pokud vám fyzická zátěž nebo povaha práce dovoluje pokračovat v práci). Klidně tedy můžete počkat na konec zkušební doby a prodloužení smlouvy, ale někomu tento přístup může přijít nečestný nebo nefér.

Rozhodnete-li se těhotenství oznámit tedy ještě ve zkušební době, nesmí se samotná skutečnost, že jste otěhotněla, stát důvodem k výpovědi. Jednalo by se totiž o diskriminaci na základě pohlaví, což zákon nedovoluje.

Z jakéhokoliv jiného důvodu však propuštěna být můžete a těhotenství vás před výpovědí ve zkušebce nechrání. Zaměstnavatel tedy může přijít s odůvodněním, že danou pozici již nepotřebuje, má mnoho zaměstnanců, nehodíte se pro danou pozici a podobně (zda se jedná o pravdou podložený důvod, už je na zvážení).

  1. Prodloužení zkušební doby

Někteří zaměstnavatelé se domnívají, že mohou zkušební dobu prodloužit (například dodatkem). To však není z hlediska zákona možné. Jediným možným prodloužením se stává, když zaměstnanec není z nějaké důvodu v práci (volno, nemocenská).

  1. Povýšení během zkušební doby (změna pozice)

Chtějí vás v práci povýšit už takto brzy? Skvělé! Nebo jste se se zaměstnavatelem dohodli na změně pozice v rámci firmy? Jak je to v takovém případě se zkušební lhůtou?

I v těchto případech platí, že u jednoho zaměstnavatele musíte absolvovat pouze jednu zkušební dobu. Není tedy důvod, proč byste kvůli povýšení nebo změně pozice měli absolvovat tento „maraton na zkoušku“ znovu.

Existuje jediný případ, kdy zkušební lhůtu může zaměstnavatel požadovat znovu: při dosazení na vedoucí pozici.

  1. Úraz v práci během zkušební doby

Jestliže se vám stane pracovní úraz, je vždy nutné jej řádně nahlásit a sepsat hlášení. U vážnějších úrazů se také snadno stane, že nejste schopni výkonu práce a nastupujete na nemocenskou.

Opět zde platí, že zaměstnavatel vás nesmí vyhodit prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, poté již může. Zde však vzniká ještě otázka odškodnění pracovního úrazu. Za něj je zodpovědný zaměstnavatel (tedy jeho pojišťovna) a náleží vám veškeré nároky na odškodné v souladu s typem a závažností zranění. Jedná se například o bolestné, náklady spojené s léčbou a podobně.

Také vám vzniká nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Vše budete i v případě podané výpovědi řešit s příslušným zaměstnavatelem.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Orange Academy s.r.o.

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty