728 x 90

Nová výše všeobecného vyměřovacího základu

Nová výše všeobecného vyměřovacího základu

Již je známa nová výše všeobecného vyměřovacího základu – jaký bude mít dopad na mzdovou agendu v roce 2022 v oblasti nemocenského pojistného? Pojďme se na to společně podívat.

Údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022 jsou uvedeny v nařízení č. 356/2021 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2022.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 činí 36 119 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 činí 1,0773.

Z výše uvedených hodnot, respektive jejich pronásobením a zaokrouhlením výsledné částky na koruny směrem nahoru, vychází jedna z podstatných „konstant“, která ovlivňuje řadu parametrických hodnot mzdové agendy. Nazýváme ji průměrnou mzdou pro účely důchodového pojištění.

Z výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu se stanoví průměrná mzda pro účely důchodového pojištění v roce 2022 takto: 36 119 × 1,0773 = 38 910,99 Kč, zaokrouhleno na 38 911 Kč.

Redukční hranice nemocenského pojistného

Od 1. ledna 2022 se zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu pro stanovení výše dávek nemocenského pojištění a pro výpočet průměrného výdělku pro stanovení výše náhrady mzdy v době prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „DPN“) či karantény. Jednotlivé redukční hranice se vypočítávají dle postupu uvedeného v § 22 zákona o nemocenském pojištění.

Pro rok 2022 se bude jednat o:

  • 1. redukční hranice v nemocenském pojištění = 1 298 Kč
  • 2. redukční hranice v nemocenském pojištění = 1 946 Kč
  • 3. redukční hranice v nemocenském pojištění = 3 892 Kč

I v roce 2022 bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti či karantény. Pro výpočet náhrady mzdy se redukční hranice pro nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru.

  • 1. redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN/karanténě = 227,15 Kč
  • 2. redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN/karanténě = 340,55 Kč
  • 3. redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN/karanténě = 681,10 Kč

Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný hodinový výdělek do výše 227,15 Kč započte z 90 %, tj. maximálně 204,435 Kč. Průměrný hodinový výdělek v pásmu 227,15 Kč až 340,55 Kč se započte z 60 %, tj. maximálně 68,04 Kč. Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 340,55 Kč až 681,10 Kč se započte z 30 %, tj. maximálně 102,165 Kč.

Maximální možný průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy po redukci by tak činil 204,435 + 68,04 + 102,165, tj. 374,64 Kč.

Podmínky účasti na nemocenském pojištění

Od 1. ledna 2022 nedochází ke zvýšení rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění, zůstává i nadále na hranici 3 500 Kč.

V souladu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění se částka rozhodného příjmu zvyšuje od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu.

Výpočet pro rok 2022: 1/10 z částky 38 910,9987 Kč činí 3 891,0999 Kč, po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu dolů 3 500 Kč.

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení od roku 2012 činí 48násobek průměrné mzdy a bude tomu tak i v roce 2022.

Pro rok 2022 činí maximální vyměřovací základ: 38 911 × 48 = 1 867 728 Kč

Připomeňme, že na „chování“ maximálního vyměřovacího základu se nic v praxi nemění. Pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1 867 728 Kč. Potom se již pojistné na sociální zabezpečení odvádět nebude, a to ani za zaměstnance a ani za zaměstnavatele.

Pokud by měl zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u každého z nich částky 1 867 728 Kč. Po skončení roku si pak požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své jednotlivé zaměstnavatele a v případě překročení částky 48násobku průměrné mzdy požádá o vrácení pojistného na sociální zabezpečení nad tuto hranici na okresní správu sociálního zabezpečení.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty