Cestovní službou je poskytnutí kombinace služeb (popřípadě i zboží) cestovního ruchu zákazníkovi, pokud jsou tyto jednotlivé služby (nebo zboží) nakoupené od jiných osob povinných k dani. Poskytnutí této cestovní služby se pak považuje za poskytnutí jediné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby využijeme více služeb (nebo zboží) nakoupených od jiných osob povinných k dani.

V případě, že se jedná o službu ubytování nebo dopravy osob, považují se za službu cestovního ruchu, i když se nejedná o kombinaci služeb, ale o službu jedinou. Cestovní službou je pak tedy vždy „balíček“ služeb cestovního ruchu nebo samostatně poskytnuté ubytování či doprava osob.

Zvláštní režim pro cestovní službu je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi. Poskytovatelem cestovní služby je osoba povinná k dani, která cestovní službu zákazníkovi poskytuje. Zákazníkem je pak osoba, které je cestovní služba poskytnuta (jako konečnému spotřebiteli).

Specifikem tohoto zvláštního režimu pro cestovní službu je stanovení základu daně. Základem daně je přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky.
 

Základ daně = přirážka − daň z přirážky

Změna č. 1: Zrušení stanovení základu daně u poskytnuté cestovní služby souhrnně za zdaňovací období

První změnou u režimu pro cestovní služby je od 1. 1. 2022 zrušení možnosti stanovit přirážky souhrnně za celé zdaňovací období.

Jediným možným způsobem stanovení přirážky je nyní již jen její stanovení jako rozdíl mezi:

• celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel (nebo má obdržet) plátce od zákazníka (nebo třetí osoby) za poskytnutou cestovní službu, a
• součtem částek, které plátce uhradil (nebo má uhradit) za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby.

Přirážka = celková cena − celkové náklady za nakoupené služby (zboží) cestovního ruchu

Do konce roku 2021 bylo možné přirážku stanovit i jako rozdíl mezi:

• celkovou částkou, kterou jako úplatu obdržel (nebo má obdržet) poskytovatel cestovních služeb za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za zdaňovací období, a
• celkovou částkou, kterou poskytovatel cestovních služeb uhradil (nebo má uhradit) za nakoupené služby cestovního ruchu (případně zboží) od jiných osob povinných k dani, které jsou zahrnuté do cestovních služeb uskutečněných za toto zdaňovací období.

Pokud jsou vstupní hodnoty pro výpočet základu daně shodné pro více zákazníků, pak lze provést pouze jeden výpočet, avšak je nezbytné jej uplatnit na každou jednotlivou cestovní službu zvlášť.

Změna č. 2: Zavedení uplatňování DPH z přijatých záloh na cestovní službu

Od 1. 1. 2022 platí, že pokud je před uskutečněním cestovní služby přijata úplata (záloha), ze které vzniká povinnost přiznat daň, stanoví se přirážka poskytovatele cestovní služby k této úplatě jako součin přijaté úplaty a koeficientu pro výpočet přirážky. Již tedy neplatí, že při přijetí zálohy nevznikala povinnost přiznat z ní daň (DPH).
 

Přirážka z přijaté zálohy = přijatá záloha × koeficient

Koeficient pro výpočet přirážky můžeme vypočítat dvěma způsoby.

1. Koeficient pro výpočet přirážky se vypočítá jako podíl:

• rozdílu mezi:
  • celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a
  • součtem částek, které plátce již uhradil za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby, a
• celkové peněžní částky, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu.

Koeficient (1) = (celková cena − uhrazené skutečné náklady) / celková cena

Při tomto způsobu výpočtu koeficientu poskytovatel cestovní služby zohlední pouze již skutečně uhrazené náklady za nakoupené služby cestovního ruchu, a to ke dni přijetí této zálohy. Neuhrazené náklady nebo očekávané náklady poskytovatel při výpočtu vůbec nezohledňuje.

2. Koeficient pro výpočet přirážky můžeme vypočítat také jako podíl:

• rozdílu mezi:
  • celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a
  • součtem částek, které plátce uhradil nebo předpokládá, že uhradí za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby, a
• celkové peněžní částky, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu.

Koeficient (2) = [celková cena − (uhrazené náklady + předpokládané náklady)] / celková cena

Při tomto způsobu výpočtu koeficientu poskytovatel cestovní služby použije nejen již uhrazené skutečné náklady za nakoupené služby cestovního ruchu, ale také další částky na náklady, které předpokládá, že mu v souvislosti s poskytnutím cestovní služby vzniknou a které vstupují do přirážky.

U jedné cestovní služby lze pro stanovení přirážky poskytovatele cestovní služby k úplatě použít pouze jeden způsob výpočtu koeficientu pro výpočet přirážky. V případě, že poskytovatel cestovní služby použije způsob výpočtu koeficientu podle druhého způsobu, může koeficient, který pro účely stanovení přirážky vypočítal u první přijaté úplaty, použít i pro stanovení přirážky u všech úplat následujících.

Změna č. 3: Úpravy osvobození od daně u letecké přepravy poskytnuté v EU, pokud je poskytnuta zároveň ve třetí zemi

Pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani poskytnuty ve třetí zemi, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně.

Jestliže služby cestovního ruchu (letecká přeprava) nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak ve třetí zemi, tak na území EU, je cestovní služba (letecká přeprava) nově od 1. 1. 2022 osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám ve třetí zemi a na území EU.

Bude tedy třeba stanovit si nějaký klíč (poměr), kterým určíme například to, jaká část letecké přepravy byla poskytnuta na území EU a jaká ve třetích zemích. Mohla by to např. být předpokládaná vzdálenost letu nebo čas letu.

Základními informacemi o fungování zvláštního režimu DPH u cestovních služeb jsme se podrobněji zabývali již dříve v článku Cestovní služba v DPH a kontrolním hlášení.