Novela daňového řádu změnila od 1. 1. 2021 způsob zahájení daňové kontroly. Do té doby platilo, že daňová kontrola je zahájena prvním úkonem správce daně, při kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly a při kterém správce daně začne zjišťovat daňové povinnosti (popř. prověřovat tvrzení daňového subjektu).

Zpravidla se finanční úřad ozval neformální cestou (e-mailem, telefonicky), že hodlá zahájit daňovou kontrolu a s daňovým subjektem byl domluven termín pro takový úkon. Některé daňové subjekty však tomuto postupu bránily a prodlužovaly lhůtu pro faktické zahájení daňové kontroly.

Důvodů pro tento krok mohlo být několik – například lhůta pro vyměření daně, kdy by daňová kontrola byla zahájena těsně před obdobím, kdy již vyměřit daň nelze. Nebo se mohlo jednat o situaci, kdy daňový subjekt věděl, že bude muset podat dodatečné daňové přiznání a snažil se oddálit zahájení daňové kontroly, protože by pak již nemohl toto dodatečné daňové přiznání podat. Pokud neumožnil daňový subjekt zahájení daňové kontroly, mohl být k tomuto kroku vyzván. A pokud nevyhověl, mohl mu správce daně stanovit daň podle pomůcek.

V praxi také nastávaly soudní spory, zda byla daňová kontrola zahájena správně a zda vůbec byla zahájena – podstatou totiž bylo nejen doručit „papír“, ale formálně i zahájit faktickou kontrolu, která ověřuje daňové povinnosti daňového subjektu.

Od 1. 1. 2021 daňový řád zjednodušil především správci daně postup při zahájení daňové kontroly. Zákon hovoří o tom, že daňová kontrola je zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly. Zpravidla se tak bude dít doručením do datové schránky daňového subjektu (popř. doručením osobně či poštovní zásilkou).

Je zřejmé, že tento krok není možné nějak zvlášť samovolně oddalovat – u datových schránek se písemnost považuje za doručenou nejpozději desátý den (pokud nedojde dříve k přihlášení, se kterým je spojeno doručení zprávy).

Zákon však dále stanoví, aby správce daně začal spolu se zahájením daňové kontroly nebo bez zbytečného odkladu po tomto zahájení zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu (popř. jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně). Nemělo by se stávat, aby byla korespondenčně zahájena daňová kontrola a správce daně by dorazil k daňovému subjektu k faktické kontrole až například za tři měsíce. Toto jistě není možné považovat za situaci „bez zbytečného odkladu“.

Nicméně pokud by se tak přece jen stalo, neznamená to nezákonnost zahájení daňové kontroly. Zákon s tímto prodlením mezi zahájením daňové kontroly a zjišťováním daňové povinnosti či prověřováním tvrzení daňového subjektu spojuje účinek na běh lhůty pro stanovení daně. Tento účinek totiž nastane až dnem, kdy k započetí zjišťování nebo prověřování dojde.

Toto je důležité pro přerušení lhůty pro doměření daně, protože zahájením daňové kontroly se běh lhůty staví a začíná běžet lhůta nová, a to ode dne, kdy byl úkon učiněn. Zde tedy nebude hrát roli korespondenční oznámení zahájení daňové kontroly, ale až faktické zahájení kroků provádění kontroly.

Neotálejte s dodatečným daňovým přiznáním

Jak bylo uvedeno výše, novelizací zákona o zahájení daňové kontroly ztrácí daňový subjekt určitý manévrovací prostor pro to, aby ještě předtím stihl podat dodatečné daňové přiznání, neboť to již není možné, pokud je daňová kontrola zahájena.

Mnohým by se mohlo zdát, že je celkem jedno, zda bude daň doměřena při daňové kontrole, nebo v dodatečném daňovém přiznání. Pokud jde o výši daně, pak by měl nepochybně pravdu (tedy pokud by správce daně neobjevil nějaké jiné nesrovnalosti než jen ty, které by vedly k podání dodatečného daňového přiznání). Ale zde jde především o sankce, které z doměřené daně vyplývají.

Zatímco při podání dodatečného daňového přiznání je sankcí úrok z prodlení za pozdě zaplacenou daň, při doměřené dani na základě daňové kontroly vzniká vedle úroků z prodlení další sankce, kterou je penále podle § 251 daňového řádu. Penále činí 20 %, pokud je daň zvyšována nebo snižován daňový odpočet, a 1 %, pokud je snižována daňová ztráta.

Když tedy daňový subjekt bude vědět, že v řádném daňovém přiznání zahrnul např. náklady, které nejsou daňové, a vykázal daňovou ztrátu, která by byla „jen“ nižší, když podá dodatečné daňové přiznání a náklady vyjme, velmi doporučuji toto dodatečné daňové přiznání podat, než čekat, zda toto bude objeveno při daňové kontrole. Sice by nebyla doměřena daň, ale vznikla by povinnost uhradit penále ve výši 1 % z hodnoty snížené daňové ztráty (což by se při dodatečném přiznání nestalo a žádná finanční újma by nebyla).

Povinnost uhradit penále by nevzniklo při zahájení daňové kontroly jen v jednom případě, který byl do zákona vtělen také od 1. 1. 2021. Vycházel ze sporů mezi daňovými subjekty a správci daně o tom, zda neměla zahájení daňové kontroly předcházet výzva k podání daňového přiznání, a zda tedy vůbec byla daňová kontrola platná.

Novelizace zákona udává, že skutečnost zahájení daňové kontroly bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání, byť by k tomu byl důvod, nemá vliv na účinek zahájení daňové kontroly. Pokud k této situaci dojde, nemá daňový subjekt „jen“ povinnost uhradit penále z částky stanovené na základě takto zahájené daňové kontroly. Nutno však podotknout, že by muselo být patrné, že správce daně měl před zahájením daňové kontroly vyzvat daňový subjekt k podání daňového přiznání.

V daňovém řádu není nikde explicitně vyjmenováno, kdy má správce daně vyzvat, § 145 odst. 2 zákona uvádí pouze toto: „Pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení a stanovit náhradní lhůtu.“

Daňovým subjektům bych rozhodně nedoporučovala čekat až na moment zahájení daňové kontroly (který již navíc nelze nijak zvlášť ovlivňovat) a následně oddalovat faktické zahájení úkonů k prověřování, pokud je jim zřejmé, že by mělo být dodatečné přiznání podáno. Odporuje to ostatně zákonnému ustanovení o povinnosti podat dodatečné daňové přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dojde k tomuto zjištění (pokud má být poslední známá daň vyšší).

A navíc tedy při daňové kontrole a doměření daně (nebo snížení daňového odpočtu či snížení daňové ztráty) může daňový subjekt vedle platebního výměru na doměřenou daň a úroku z prodlení za pozdě uhrazenou daň očekávat při daňové kontrole ještě platební výměr na pokutu.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.