Být pracujícím či podnikajícím seniorem přináší kromě lepší finanční situace řadu dalších výhod. V současnosti je systém nastaven tak, že pokud senior pobírá starobní důchod a současně podniká či pracuje, pak se mu za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti zvyšuje výpočtový základ důchodu o 0,4 %.

V praxi však toto zvýšení nemá, zejména u nižších důchodů, až takový význam a tyto čtyři promile se na konečné výši důchodu projeví spíše jen symbolicky. To by se mělo změnit díky novele zákona, jak uvádíme níže.

Pokud je senior v řádném důchodovém věku současně zaměstnancem, může dosáhnout libovolných příjmů. Stejně tak, pokud podniká. Výše příjmů tedy není omezena ani shora, ani zdola. Stejně tak není omezen počet zaměstnavatelů, pro něž může senior pracovat. Pouze je třeba mít na paměti, stejně jako u ostatních zaměstnanců, že základní slevu na poplatníka je možné uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele.

Je-li důchodce zároveň zaměstnancem nebo podnikatelem, i jeho se týká sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. Současně má nárok na slevu na poplatníka, která v roce 2022 činí 30 840 Kč, měsíčně tedy 2 570 Kč.

Stejně jako ostatní zaměstnanci, i pracující důchodci musí z hrubé mzdy odvádět sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů. Pouze v případě zdravotního pojištění je zde malý rozdíl, při jeho výpočtu nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. To se však týká jen prací na zkrácený úvazek nebo dohod s hrubou odměnou či mzdou nižší než 16 200 Kč.

Také platí, že v případě pracovní neschopnosti mají pracující starobní důchodci nárok na nemocenskou od 15. kalendářního dne nemoci, ovšem pouze za dobu trvání pracovního poměru a maximálně 70 kalendářních dnů. A ani o odstupné se nemusí bát, náleží jim stejně jako ostatním, pokud došlo k ukončení pracovního poměru pro důvody, pro něž odstupné náleží. V případě, že dojde k ukončení pracovního poměru výpovědí, běží standardní dvouměsíční výpovědní lhůta.

Důchodci jako podnikatelé

Důchodce může být nejen zaměstnancem, ale i podnikatelem. Požívá-li starobní důchod, je jeho podnikání vždy považováno za vedlejší činnost. Pak se na něj nevztahuje minimální vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění a výše odvodu je vypočtena na základě skutečně dosažených příjmů po odečtení výdajů.

Co se týče důchodového pojištění, je rozhodujícím kritériem tzv. rozhodná částka. V roce 2022 činí 93 387 Kč. Pokud tedy pracující senior při vedlejší činnosti dosáhl této částky, tedy jeho příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti je v kalendářním roce roven nebo vyšší než rozhodná částka, je účasten důchodového pojištění.

Rozhodná částka se snižuje o 1/12 zaokrouhlenou na celé koruny nahoru za každý kalendářní měsíc, v němž nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a také za každý kalendářní měsíc, v němž měla OSVČ po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ.

Pokud je příjem nižší než rozhodná částka, není senior účasten důchodového pojištění a nemusí platit v následujícím kalendářním roce zálohy na sociální pojištění.

Zdanění starobního důchodu

A jak je to se zdaněním starobního důchodu? Pro rok 2022 činí hranice ročního vypláceného důchodu částku 583 200 Kč. Pokud tedy senior pobírá měsíčně cca 48 600 Kč a více, je povinen zdanit svůj důchod, respektive pouze částku převyšující výše uvedenou roční hranici. A to jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Novela zákona od 1. 7. 2023

Od července 2023 navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí nižší sociální pojištění o 6,5 procentního bodu pro seniory, kteří pobírají starobní důchod a současně podnikají, nebo jsou v zaměstnaneckém poměru. Vzroste tak jejich čistý výdělek. Ministerstvo si od tohoto kroku slibuje vyšší počet pracujících důchodců, a tím i větší stabilitu důchodového systému.

Novela je v současnosti poslána do připomínkového řízení, počítá se s tím, že koncem roku bude projednána vládou.