Účetní jednotky mají povinnost účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví. A to do období, se kterým věcně a časově souvisejí, a s cílem, aby bylo dosaženo poctivého a věrného obrazu účetnictví.

Kromě účtů časového rozlišení nám ke splnění povinnosti účtovat náklady a výnosy do správného období pomáhají i účty dohadných položek. Prostřednictvím dohadných účtů účtujeme k rozvahovému dni účetní případ do období, se kterým souvisí, aniž bychom (jak název dohadných položek napovídá) znali přesnou částku.

Dohadné účty se vztahují k pohledávkám a závazkům a při stanovení jejich výše se vychází z dostupných informací, například ze smluv, cen obvyklých nebo z předchozích obdobných účetních případů.

Dohadné položky naopak nelze tvořit na související výnosy a náklady, jejichž vznik není jistý. To znamená, že dohadnou položku lze tvořit pouze v případě, kdy jsou ke konci účetního období splněny podmínky nároku v podobě pohledávky nebo závazku. Dohadné položky se také nepoužijí v případě nenárokové složky mzdy, pokud nejsou splněny podmínky například nároku na roční odměnu zaměstnance k rozvahovému dni.

Při stanovení odhadu vychází účetní jednotka z dostupných informací tak, aby nedošlo k výraznému zkreslení výsledku hospodaření. Výši odhadu musí být účetní jednotka schopna doložit. V následujícím období, kdy je již zřejmá skutečná výše odhadnutého účetního případu, se neprovádí žádná oprava výnosů nebo nákladů, pouze je doúčtován rozdíl na příslušný výsledkový (majetkový) účet.

Problematika dohadných účtů je zmíněna v ustanoveních § 10 a § 17 vyhlášky č. 500/2022 Sb., v Českých účetních standardech č. 017 a dohadné položky v cizí měně jsou řešeny také v interpretaci NÚR I-18.

Dohadné účty aktivní

Dohadné účty aktivní se účtují na účet 388 a použijí se u té části pohledávek, kdy očekávaný výnos není doložený potřebnými doklady, ale:

• je znám účel pohledávky,
• je známo účetní období, do kterého tato pohledávka patří,
• není známa skutečná výše této pohledávky.

Dohadné účty aktivní se používají zejména v těchto případech:

• pohledávky za pojišťovnou v důsledku pojistné události, která nastala v průběhu běžného účetního období a pojišťovna tuto škodní událost uznala, ale k rozvahovému dni nepotvrdila skutečnou výši náhrady,
• výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné účetní období,
• odhad poplatků z licencí nebo majetkových práv, kdy ještě není známa přesná výše těchto poplatků, množstevních bonusů atd.

Příklad 1

Účetní jednotka během běžného účetního období splnila podmínky bonifikace od pojišťovny za bezeškodní celoroční průběh. Pojišťovna vyplácí bonifikace podle vlastního vzorce, který každoročně upravuje, a z tohoto důvodu nelze stanovit přesnou částku, kterou účetní jednotka obdrží během následujícího účetního období. Účetním obdobím je kalendářní rok.

Řešení:
 

Příklad 2

Účetní jednotka při inventarizaci zjistila škodu na majetku, který je na tyto případy pojištěn. Do konce účetního období neobdržela plnění od pojišťovny ani vyjádření o výši poskytnutí náhrady. Účetní jednotka tento případ zaúčtovala až v následujícím zdaňovacím období, když obdržela náhradu ve výši 95 000 Kč.

Řešení: Účetní jednotka pochybila, když nevytvořila na plnění vyplývající ze škody na majetku dohadnou položku v podobě plnění vyplývajícího ze smlouvy o pojištění v období, kdy ke škodě na majetku skutečně došlo. Správcem daně by byl takový postup zpochybněn s tím, že došlo ke snížení výsledku hospodaření v období, za které měla být vytvořena dohadná položka.

Dohadné účty pasivní

Dohadné účty pasivní se standardně účtují na účet 389 a jsou zde zachyceny účetní případy, které se týkají závazků běžného účetního období. Tyto účetní případy byly realizovány v běžném účetním období a jsou podložené například smlouvou, objednávkou atd., do konce rozvahového dne však není známa jejich přesná výše.

Může se jednat o dlouhodobé i krátkodobé závazky, přičemž musí být splněno následující:

• je znám titul závazku,
• je známo účetní období, do kterého závazek patří,
• není známa skutečná výše závazku.

Použití dohadné položky pasivní je v praxi mnohem častější než v případě dohadných položek aktivních. Nejčastěji se používají v těchto případech:

• dodávky materiálu, zboží, jiného majetku nebo služeb nevyfakturovaných do konce účetního období (tzv. nevyfakturované dodávky), pokud není známa přesná cena,
• nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování,
• dluhy k úhradě odpovědnosti za způsobenou škodu,
• náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou,
• nárokové složky mzdy v případě, kdy má zaměstnanec v pracovní smlouvě stanoven právní nárok například na roční odměny, ale do konce rozvahového dne není známa přesná výše této odměny.

Příklad 3

Účetní jednotka k 31. 12. 2022 eviduje nevyfakturovanou dodávku materiálu za 25 000 Kč, která byla převzata na sklad. Počátkem roku 2023 došla faktura za tuto dodávku ve výši 25 600 Kč.

Řešení:
 

Z příkladu vyplývá, že dohadné položky lze použít i v případech, kdy protiúčet dohadného účtu není jen výnosový nebo nákladový, ale může se jednat i o protiúčet majetkový.

Příklad 4

Účetní jednotka ke konci rozvahového dne (k 31. 12. 2022) neobdržela vyúčtovaní za odběr elektrické energie za poslední čtvrtletí roku 2022. Účetní jednotka odhadla spotřebu podloženým výpočtem ve výši 165 000 Kč. V lednu 2023 přišla faktura ve výši:

Řešení:
 

Vykázání dohadných účtů v rozvaze

Dohadné položky se v rozvaze vykazují:

• mezi krátkodobými pohledávkami či závazky v případě, že je jejich doba splatnosti k rozvahovému dni kratší než jeden rok,
• mezi dlouhodobými pohledávkami či závazky v případě, že je jejich doba splatnosti k rozvahovému dni delší než jeden rok.

Dohadné účty v cizí měně

Pokud je dodávka zboží či služeb sjednána v cizí měně, pak i dohadná položka musí být vytvořena v cizí měně, a to k datu uskutečnění účetního případu v souladu s interpretací NÚR I-18. Datem uskutečnění účetního případu je myšleno například splnění dodávky, den vystavení faktury u dodavatele, den přijetí faktury u odběratele.

K rozvahovému dni se k dohadným položkám v cizí měně přistupuje stejně jako k pohledávkám a závazkům v cizí měně. To znamená, že se přepočítávají aktuálním kursem České národní banky k rozvahovém dni a vznikají kursové rozdíly, které se účtují výsledkově. Po obdržení kompletní dokumentace se dohadná položka odúčtuje stejný kursem, jakým je zaúčtována faktura či jiný doklad.

Příklad 5

Účetní jednotka obdržela dne 15. 12. 2022 poradenskou službu od zahraničního dodavatele, kterou dle smlouvy bude hradit v cizí měně (v EUR). K rozvahovému dni k 31. 12. 2022 nebyla tato služba ještě vyfakturována. Účetní jednotka vytvořila dohadnou položku ve výši 500 EUR a dne 23. 1. 2023 obdržela fakturu ve výši 515 EUR.

Řešení:

• 15. 12. 2022 kurs 1 EUR = 24,27 Kč
• 31. 12. 2022 kurs 1 EUR = 24,115 Kč
• 23. 1. 2022 kurs 1 EUR = 23,79 Kč