Zaměstnanci, kteří mají příjmy pouze ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání, nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale mohou požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daní.

Žádají svého posledního zaměstnavatele v roce, u kterého pracovali ke dni 31. 12. 2022, nebo byl jejich posledním zaměstnavatelem v tomto roce. Tuto žádost zaměstnanec u předmětného zaměstnavatele podává v zákonné lhůtě do 15. února následujícího roku.

Příklad

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr u zaměstnavatele k datu 30. 6. 2022 a dále již u žádného zaměstnavatele nepracoval, byl tedy evidován na úřadě práce v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Pokud tak neučiní v zákonem daném termínu, zaměstnavatel roční zúčtování daně za rok 2022 neprovede. Pokud tuto lhůtu promešká, pak již není jiná možnost, jak to napravit, než podat daňové přiznání.

Základním pravidlem pro provedení ročního zúčtování je, že zaměstnanec má možnost, nikoliv povinnost, požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování.

Není možné požadovat po zaměstnavateli roční zúčtování daně, pokud vznikla zaměstnanci povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, z důvodu například i jiných příjmů než příjmů ze závislé činnosti nebo souběhu více pracovních poměrů u různých zaměstnavatelů.

Zákonem o daních z příjmů je pro zaměstnavatele stanovena povinnost provést roční zúčtování daně, pokud zaměstnanec o to oprávněně požádá a splní všechny požadované podmínky. Zaměstnavatel nemá povinnost upozorňovat své zaměstnance, aby si požádali o provedení ročního zúčtování daně. Současně není povinností zaměstnavatele, aby zjišťoval veškeré možnosti pro snížení základu daně jednotlivých zaměstnanců.

Zaměstnanec totiž musí v termínu pro podání žádosti o roční zúčtování také doložit dokumenty k uplatnění slev a nezdanitelných základů daně. Pokud tak neučiní, nemůže zaměstnavateli dávat za vinu, že některé položky nebyly v zúčtování uplatněny.

V případě, že měl zaměstnavatelů v daném roce zaměstnanec více (postupně za sebou), je třeba dodat též potvrzení o zdanitelných příjmech od všech předchozích zaměstnavatelů. Jedná se o předchozí po sobě jdoucí zaměstnavatele během roku, za který zaměstnanec žádá o provedení zúčtování daně, tedy aktuálně v roce 2022, a podepsal u nich prohlášení poplatníka na slevu na dani z příjmů.

Pokud je termín podání žádosti a dodání dokumentů ze strany zaměstnance splněn, má zaměstnavatel povinnost provést výpočet ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění nejpozději do 31. 3. 2023. Případné přeplatky na dani a doplatky na daňovém bonusu musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci nejpozději ve mzdě za měsíc březen, tedy do 30. 4. 2023.

Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a slevy na dani

1. Nezdanitelné části základu daně

Jako nezdanitelné části základu daně mohou zaměstnanci uplatnit:

• bezúplatná plnění (dary),
• úroky z úvěru na bydlení,
• platby na penzijní připojištění, pojištění a doplňkové penzijní spoření,
• soukromé životní pojištění,
• odborové příspěvky,
• úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

2. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Poskytuje se poplatníkům, kteří vyživují dítě, které s nimi žije ve společně hospodařící domácnosti. Slevu na vyživované dítě ve formě daňového zvýhodnění lze uplatnit pouze v měsících, ve kterých poplatník sdílel s dítětem společnou domácnost a dítě vyživoval. Při narození dítěte lze uplatnit daňové zvýhodnění již v měsíci, kdy se dítě narodilo.

Daňové zvýhodnění činí:

• na první dítě 15 204 Kč za rok (1 267 Kč měsíčně),
• na druhé dítě 22 320 Kč za rok (1 860 Kč měsíčně),
• na třetí a každé další dítě 27 840 Kč za rok (2 320 Kč měsíčně).

Částka je vždy dvojnásobná, pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P.

Pro uplatnění daňového zvýhodnění je třeba dodat následující dokumenty:

• rodný list dítěte,
• potvrzení zaměstnavatele druhého rodiče nebo čestné prohlášení, pokud zaměstnavatele nemá, že si neuplatňuje slevu na toto dítě,
• průkaz ZTP/P nebo potvrzení úřadu o jeho vystavení, pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P,
• potvrzení o studiu u zletilých dětí.

3. Slevy na dani

Slevy na dani za rok 2022 jsou následující:

• sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně, která se nijak neprokazuje, a nárok vzniká automaticky, a to za celý rok i v případě, že byl zaměstnanec zaměstnán jen po část roku,
• sleva za invaliditu I. a II. stupně: 2 520 Kč ročně, ke které se přikládá rozhodnutí o přiznání důchodu a potvrzení o výplatě důchodu,
• sleva za invaliditu III. stupně: 5 040 Kč ročně, ke které se přikládá rozhodnutí o přiznání důchodu a potvrzení o výplatě důchodu,
• sleva pro držitele ZTP/P: 16 140 Kč ročně, k uplatnění je třeba předložení průkazu ZTP/P nebo potvrzení úřadu o jeho vydání,
• sleva pro studenty: 4 020 Kč ročně, ke které se přikládá potvrzení o soustavné přípravě na budoucí povolání (potvrzení o studiu),
• sleva za zastavenou exekuci: do 450 Kč za jednu zastavenou exekuci, ke které se přikládá výše přiznané náhrady a usnesení o zastavení exekuce,
• sleva za umístění dítěte do školky – v případě umístění dítěte v předškolním zařízení lze uplatnit slevu na dani ve výši platby za uhrazené náklady za umístění dítěte v tomto zařízení, tzv. školkovné. Za tímto účelem vystavuje provozovatel školského zařízení potvrzení o výši úhrady za kalendářní rok 2022. Za loňský rok je možné uplatnit slevu na dani ve výši minimální mzdy roku 2022, a to maximálně do výše 16 200 Kč,
• sleva na vyživovaného manžela/manželku – pokud příjmy manžela či manželky v roce 2022 nepřesáhly částku 68 000 Kč (hrubé příjmy), lze tuto slevu uplatnit. Příjmy poplatník neprokazuje skutečnou výší, pouze čestným prohlášením. Pokud je manžel/manželka držitelem průkazu ZTP/P, je nutné doložit tuto skutečnost potvrzením o jeho přiznání.

Kdo nemůže požádat o roční zúčtování daní?

Každý zaměstnanec musí před podáním žádosti o roční zúčtování daně z příjmů posoudit, zda měl v roce 2022 pouze příjmy ze zaměstnání a nemá z důvodu jiných příjmů povinnost podat daňové přiznání.

Důvody pro podání daňového přiznání:

• souběh několika zaměstnání,
• zaměstnanec odvedl zálohovou daň alespoň u dvou zaměstnavatelů v jednom měsíci současně,
• další příjmy nad částku 6 000 Kč ročně.

Zaměstnavatel nemůže provést roční zúčtování, pokud zaměstnanec měl v roce 2022 kromě mzdy ještě jiné příjmy nad částku 6 000 Kč. Mohou to být například příjmy z podnikání, pronájmu či příležitostných činností nebo příjmy z prodeje akcií apod.

Důraz je potřeba klást i na případné dodanění odpočtů za předčasně zrušené penzijní spoření a životní pojištění.

V případě, že zaměstnanec v průběhu roku předčasně zrušil penzijní spoření ve třetím pilíři (penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření) nebo životní pojištění a v minulosti si tyto uplatňoval jako odečet od základu daně, má povinnost zpětně doplatit daň za tyto odpočty.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.