Technické zhodnocení zvyšuje hodnotu hmotného majetku definovaného v § 26 odst. 2 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a mění jeho vstupní cenu pro odpisování.

Zákon o daních z příjmů v § 33 definuje technické zhodnocení hmotného majetku jako výdaje na:

• dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,
• rekonstrukce a 
• modernizace majetku,

pokud převýšily u jednotlivého majetku ve zdaňovacím období v úhrnu částku 80 000 Kč.

V praxi vznikají nejasnosti v souvislosti s určením, zda se jedná o technické zhodnocení nejčastěji v případech rekonstrukcí, modernizací majetku a stavebních úprav. Hranice mezi rekonstrukcí, modernizací a opravou hmotného majetku je občas velmi tenká. V případě nejasností lze požádat příslušného správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením, a to v souladu s ustanovením § 33a ZDP.

Oprava majetku je takový úkon, který vede k odstranění účinků částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení majetku do předchozího nebo provozuschopného stavu. Výdaje spojené s opravou vstupují do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů přímo.

Rekonstrukcí se pro účely ZDP rozumí takové zásahy do majetku, které mají za následek jeho změnu účelu nebo technických parametrů. Podle pokynu GFŘ D-59 se za změnu parametrů nepovažuje samotná záměna použitého materiálu ani vybavení motorového vozidla zimními pneumatikami.

Příklad 1

Pan Karel na budově zařazené v obchodním majetku vyměnil stará dřevěná okna za plastová ve stejné velikosti a se stejným počtem vrstev skel.

Řešení: Nejedná se o technické zhodnocení, ale o opravu oken na budově.

Modernizací pro účely ZDP se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti hmotného majetku.

Příklad 2

Pan Karel do svých nových oken na budově zařazené v obchodím majetku nechal namontovat žaluzie a zabudovat mříže v hodnotě 145 000 Kč.

Řešení: Jedná se o technické zhodnocení hmotného majetku, které zvyšuje vstupní cenu pro odpisování této nemovitosti. Stavební úprava je definována ve stavebním zákoně jako úprava, při které se zachovává půdorysné i výškové ohraničení stavby. Stavební úpravou jsou i práce související s technickým zhodnocením budovy, například fasádní, malířské či natěračské práce související s rozšířením rozvodů elektřiny.

Příklad 3

Pan Karel na budově zařazené v obchodím majetku vyměnil zrezlou plechovou krytinu za kvalitní tašky, tvar a výška střechy se nezměnily. Výměna střešní krytiny vyšla na 680 000 Kč.

Řešení: Z pohledu zákona o daních z příjmů se nejedná o rekonstrukci ani modernizaci budovy, došlo pouze k záměně materiálu a pan Karel (vede daňovou evidenci) celou částku na opravu střechy uplatní do daňových výdajů při jejím zaplacení.

Příklad 4

Pan Karel se rozhodl, že svoji budovu v obchodním majetku zrekonstruuje a zmodernizuje. V roce 2022 zahájil práce rozšířením elektrických rozvodů v celé budově, v uvedeném zdaňovacím období vynaložil na technické zhodnocení 70 000 Kč a práce na elektrických rozvodech v budově dokončil až v březnu 2023, kdy vynaložil dalších 85 000 Kč.

Protože za zdaňovací období 2022 nepřevýšil částku 80 000 Kč, uplatnil částku 70 000 Kč přímo do daňových výdajů v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP. Postupoval pan Karel správně?

Řešení: Pan Karel se mýlí a tato chyba by vedla k doměření daně za zdaňovací období 2022. ZDP stanovuje mimo jiné, že technickým zhodnocením se rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby, stavební úpravy. Technické zhodnocení nebylo v roce 2022 dokončeno, proto nemohl pan Karel příslušné výdaje uplatnit jako výdaje daňové.

V roce dokončení technického zhodnocení 2023 zvýší pan Karel vstupní (zůstatkovou cenu) budovy, kterou technicky zhodnotil o 145 000 Kč, a zahájí její odpisování ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny.

O technické zhodnocení se jedná i v případě, kdy výdaje hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrnuje výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.

Příklad 5

Pan Karel si buduje novou administrativní budovu, kterou bude zčásti pronajímat, a budoucí nájemci si již nyní v rozestavěné budově upravují prostory na své vlastní náklady podle svých představ. Jaká bude vstupní cena budovy?

Řešení: Po dokončení celé stavby budou nájemci kanceláří příslušné výdaje na jimi vynaložené úpravy odpisovat. Pan Karel bude nemovitost odpisovat pouze ze vstupní ceny rovné výdajům, které sám vynaložil.

Příklad 6

Pan Karel se po dokončení administrativní budovy rozhodl ve svých jím užívaných místnostech zabudovat zařízení pro klimatizaci. Jedná se o čtyři místnosti a pořizovací cena jedné klimatizační jednotky je 60 000 Kč.

Řešení: Pokyn GFŘ D-59 k ustanovení § 26 uvádí, že mimo jiné jsou přístroje a zařízení pro klimatizaci samostatnou movitou věcí, ačkoliv jsou s budovou pevně spojeny. Nedílnou součástí budovy by naopak byly například vnitřní rozvody vzduchu. Pokud se však jedná o čtyři samostatné zařízení pro klimatizaci, jejichž vstupní cena nepřevyšuje 80 000 Kč, lze u poplatníka vedoucího daňovou evidenci při zaplacení výdaje spojeného s pořízením věcí zahrnout do daňových výdajů.

Příklad 7

Pan Karel do své dílny pořídil nové strojní zařízení. Před jeho instalací je potřeba vybudovat nový základ k upevnění tohoto stroje. Hodnota nového základu, převoz a upevnění zařízení dosáhla výše 100 000 Kč.

Řešení: Jedná se o technické zhodnocení budovy a pan Karel zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu budovy o částku 100 000 Kč. Pokud by se základ nemusel budovat a stroj by byl jen upevněn do stávající podlahy, nejednalo by se o technické zhodnocení a výdaje spojené s převozem a instalací stroje by byly výdaji provozními.

Příklad 8

Pan Karel koupil starší bytový dům, který pronajímá. V domě nechal vybudovat osobní výtah v hodnotě 450 000 Kč. Lze uplatnit výdaje spojené s instalací osobního výtahu do výdajů daňových?

Řešení: Nelze, podle stanoviska GFŘ v pokynu D-59 k příloze č. 1 je instalace osobního výtahu technickým zhodnocením domu a výdaje lze uplatnit do výdajů daňových pouze prostřednictvím odpisů.

Zákon o daních z příjmů definuje situace, kdy technické zhodnocení není součástí vstupní ceny hmotného majetku a odpisuje se samostatně. Jedná se o tzv. jiný majetek definovaný v § 26 odst. 3 písm. a) ZDP.

Samostatně se odpisuje:

• technické zhodnocení nemovité kulturní památky,
• technické zhodnocení drobného hmotného majetku,
• technické zhodnocení hmotného majetku vyloučeného z odpisování (nejčastěji majetku nabytého darem, jehož nabytí bylo od daně osvobozeno),
• technické zhodnocení najatého hmotného majetku nebo majetku pořizovaného formou finančního leasingu,
• technické zhodnocení majetku odpisovaného formou mimořádných odpisů podle § 30a ZDP.

Příklad 9

Pan Karel se na stroji, který pořídil v roce 2021 za 35 000 Kč, rozhodl provést úpravy spojené s modernizací tohoto stroje. V roce 2022 stroj zmodernizoval za 106 000 Kč.

Řešení: Jedná se o modernizaci drobného hmotného majetku a výdaje spojené s modernizací stroje se uplatní do výdajů prostřednictvím daňových odpisů, přičemž vstupní a zůstatková cena stroje zůstane nezměněna. Pan Karel zatřídí modernizaci jako jiný majetek do odpisové skupiny, do které patří příslušný stroj, a zahájí odpisování ze vstupní ceny 106 000 Kč.

Technické zhodnocení však není samostatnou věcí, jedná se o výdaje v souvislosti s úpravami na hmotném majetku, na kterém bylo technické zhodnocení provedeno. Technické zhodnocení proto nelze vkládat do obchodního majetku, nelze si ho najmout, prodat ani ho darovat.