Každý jsme jiný a i naše podnikatelské příběhy jsou různé. Podnikání formou s. r. o. s sebou nese výhody, ale také výrazně vyšší administrativní a mnohdy i finanční zátěž. Na jednatele a majitele v jedné osobě legislativa klade větší nároky, než je to v případě OSVČ. Přechod na s. r. o. nám tedy musí dávat smysl, a to na základě vyhodnocení všech výhod a nevýhod, kde ekonomická stránka nemusí být vždy ta hlavní.

Navíc vnější prostředí se v průběhu doby mění, a tedy to, co mohlo být výhodné v minulosti, nemusí platit v budoucnu. Priorita podnikání formou OSVČ či s. r. o. také mnohdy vychází z oboru, v jakém podnikáme a jaké v něm existují na našem trhu zvyklosti.

Otázkou, kterou byste si měli položit jako první, je: Proč uvažuji o přechodu na s. r. o.?

Odpověď může být jedna, ale může jich být i několik. Uveďme si nejčastější důvody, proč podnikatelé chtějí anebo by měli chtít zvažovat přechod na s. r. o.:

• OSVČ v rámci svého podnikání roste a svoji vizi realizuje prorůstovou strategií. Roste její obrat, zisk, počet zakázek, zaměstnanců, poboček, skladů apod.
• OSVČ chce spolupracovat s většími klienty a potřebuje jim deklarovat, že je ve svém podnikání zastupitelná, že je též obchodní korporací a dosahuje tak kvalitativně úrovně jiných obchodních korporací (tj. společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení, družstvo, evropská družstevní společnost). Pro větší firmy může být problematické spolupracovat s fyzickou osobou, ač například uvádí, že má zaměstnance. Ze strany odběratelů zde může být obava z bezproblémové realizace zakázek právě proto, že OSVČ je považována obecně za formu určenou pro malé podnikání jedné osoby – může zde chybět zastupitelnost. Existence malých subjektů, které mají nízký počet klientů, je ohrožena výpadkem dominantního odběratele a vzhledem k tomu, že ukončení činnosti OSVČ je poměrně jednoduché, může tento faktor působit jako rizikový. Důvodů, proč si větší firmy vyberou ke spolupráci raději s. r. o. ale může být daleko více, nicméně forma s. r. o. je primárně výhodnější pro ucházení se o větší zakázky.
• Pro účely výběrových řízení, ucházení se o dotace nebo v případě přístupu k finančním zdrojům může být forma s. r. o. vhodnější.
• Jako OSVČ odpovídáme za své dluhy celým svým majetkem. Společnost s ručením omezeným odpovídá za své dluhy jako právnická osoba celým svým majetkem. Společník s. r. o. ručí za dluhy společnosti s ručením omezeným do výše nesplaceného vkladu, jakmile je do obchodního rejstříku zapsáno splacení vkladů společníkem, toto ručení zaniká. V případě, že společník je i jednatelem, je situace jiná. Pokud jednatel při výkonu své funkce poruší péči řádného hospodáře, odpovídá společnosti za škodu způsobenou, tedy i za dluh, který takto vznikl. A pokud jednatel neuhradí tuto škodu společnosti, může věřitel vymáhat dluh přímo na jednateli. Mohou tak nastat situace, kdy se fyzická osoba – společník a jednatel s. r. o., vyviní z povinnosti ručení za dluhy – proto „s ručením omezeným“. Společnost s ručením omezeným tak může být považována za jednu z forem ochrany osobního soukromého majetku, který by mohl být postižen ručením.
• OSVČ se rozhodne spojit své síly s jinou OSVČ nebo jiným podnikatelským subjektem. Důvody opět mohou být různé. Například od spojení s konkurencí, načerpání nového know-how od dalšího společníka až po začlenění strategického partnera do našeho podnikání.
• OSVČ by ráda v budoucnu své podnikání snadněji převedla na děti, jiné rodinné příslušníky či komukoli jinému darovala část podílu na svém byznysu. Anebo bude chtít své podnikání v budoucnu jednodušeji prodat (v případě s. r. o. je to převodem obchodního podílu). Snazší převod na kupujícího nebo začlenění partnera do podnikání může nastat například i tehdy, když OSVČ vytvoří obchodní značku, která se postupně stává brandem. Také pokud ke svému podnikání přistupuje jako k investici, kterou bude chtít v budoucnosti zpeněžit, či ve firmě zůstat jen jako majitel a čerpat z ní podíly na zisku.
• OSVČ začne podnikat ve více oborech, nebo spustí více projektů a bude chtít od sebe jednotlivé činnosti či projekty administrativně, ekonomicky a právně odlišit.
• OSVČ již nechce v obchodním styku vystupovat pod svým vlastním jménem – volnost volby jména s. r. o. je poměrně široká.

Jaký je rozdíl mezi podnikáním fyzické osoby a formou s. r. o.?

Pokud podnikateli přechod na s. r. o. na základě výše uvedeného dává smysl, je dobré postoupit v úvahách dále. V této fázi se mnozí ptají, v čem se liší podnikání jako OSVČ od podnikání formou s. r. o.

Společnost s ručením omezeným vzniká jejím zápisem do obchodního rejstříku a zaniká až jejím výmazem z obchodního rejstříku. Po celou dobu jejího života plynou společníkovi a jednateli povinnosti dané zákonem o obchodních korporacích, zákonem o účetnictví, daňovým právem, insolvenčním zákonem a dalšími právními předpisy.

Od 15. ledna 2023 došlo k zjednodušení procesu při zakládání s. r. o. (vzor společenské smlouvy na internetu, vyřízení živnosti na živnostenském úřadě je možné až po založení a zapsání firmy do obchodního rejstříku). Zjednodušeně lze říci, že pro založení s. r. o. bude potřeba projít následujícími kroky:

• sepsat zakladatelskou listinu nebo společenskou smlouvu u notáře,
• získat živnostenské oprávnění pro s. r. o. (případně jiné oprávnění, které pro vaše podnikání potřebujete),
• uhradit alespoň 30 % z každého peněžitého vkladu nejpozději ke dni zápisu do obchodního rejstříku a případně celé vkladové ážio (pokud taková povinnost vyplývá ze společenské smlouvy). Zbylých 70 % lze splatit maximálně do 5 let (pokud společenská smlouva nestanoví dříve). Úhrn všech vkladů společníků (peněžitých i nepeněžitých) tvoří základní kapitál, jeho minimální výše je v současné době 1 Kč, pokud však chceme, aby naše s. r. o. působila důvěryhodně, doporučuje se zvolit vyšší částku,
• zapsat společnost s ručením omezeným do obchodního rejstříku, čímž dojde k jejímu vzniku.

Do 15 dnů od vzniku s. r. o. je potřeba podat finančnímu úřadu přihlášku k dani z příjmů právnických osob. Po celou dobu života firmy, tedy od jejího vzniku až do zániku, platí povinnost podávat daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob, a to i v případě, že firma nevykonává žádnou činnost.

Taktéž je potřeba od vzniku do zániku s. r. o. vést účetnictví dle zákona o účetnictví a sestavovat účetní závěrku, což je bez účetního odborníka takřka nemožné (daňová evidence, paušální výdaje, paušální daň – to jsou kategorie, které platí pouze pro fyzické osoby).

Výkonným orgánem s. r. o. je jednatel – vystupuje za firmu navenek a vykonává její obchodní vedení. Má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, zajistit alespoň jednou ročně konání valné hromady společnosti, má povinnost zajistit řádné vedení účetnictví a přípravu účetní závěrky, zveřejňovat dokumenty v obchodním rejstříku. Pokud se společnost dostane do úpadku, má jednatel povinnost podat za ni bezodkladně insolvenční návrh.

Společnost s ručením omezeným zaniká jejím výmazem z obchodního rejstříku. Zrušení právnické osoby pak může být s likvidací nebo bez likvidace.

Vše výše uvedené vede k výrazně vyšší administrativní zátěži, než na jakou jsou OSVČ zvyklé a je to jen zjednodušený popis povinností.

Dále je potřeba si uvědomit, že společnost s ručením omezeným je právnická osoba, tj. samostatná entita, odlišná od fyzické osoby, jež je jejím společníkem a jednatelem. Majetek s. r. o. (právnické osoby) je její a jednatel s. r. o. je povinen s ním zacházet s péčí řádného hospodáře. I když má s. r. o. společníka a jednatele v jedné osobě, peníze na účtu, hotovost v pokladně a další majetek této s. r. o. nepatří tomuto společníkovi a jednateli, ale příslušné s. r. o. a podle toho s nimi má i zacházet.

Zdanění právnických osob je též odlišné od danění osob fyzických. Základ daně z příjmů právnických osob se odvíjí od hospodářského výsledku s. r. o., který se upravuje o položky zvyšující a snižující základ daně dle zákona o daních z příjmů, a dále o odpočty, slevy a snížení. Ze základu daně se vypočte daň z příjmů právnických osob, jejíž výše pro rok 2023 činí 19 %. Čistý zisk je tedy pak výsledek hospodaření minus vypočtená daň. O rozdělení tohoto zisku rozhodují společníci.

Pokud jediný společník nebo valná hromada rozhodnou o rozdělení zisku, pak se částka k rozdělení zatíží dále srážkovou daní 15 % a zbytek lze vyplatit společníkovi. Společníkovi lze vyplácet, při dodržení podmínek daných zákonem, i zálohy na zisk.

Pokud by jediným příjmem příslušné fyzické osoby (společníka) byly pouze podíly na zisku, pak nebude nikdo, kdo by za něj platil sociální a zdravotní pojištění. Je pak povinnost platit si zdravotní pojištění jako samoplátce. Sociální pojištění je v takovémto případě dobrovolné, je však potřeba upozornit, že doba, po kterou se neplatí sociální pojištění, se nepočítá do doby pro výpočet důchodu.

Společník však může být svou s. r. o. placen za práci, kterou pro ni vykonává. Jednateli může být poskytována odměna za výkon funkce. V některých případech může být sjednána pracovní smlouva, dohoda o provedení práce či pracovní činnosti. Zjednodušeně řečeno, odměny a mzdy z těchto prací podléhají obdobnému zdanění a odvodům sociálního a zdravotního pojištění, jako odměny a mzdy zaměstnanců (s určitými specifiky). Taktéž lze využít za určitých podmínek obdobné benefity, jaké čerpají zaměstnanci. Tyto odměny, mzdy a benefity jsou pak nákladem s. r. o. a snižují hospodářský výsledek.

V praxi pak mnohdy dochází k různým kombinacím, kdy je například jednatelům vyplácena odměna za funkci jednatele a jako společníci si následně vyplatí podíl na zisku. Nastavení optimální formy vyplácení odměn či podílů na zisku je pak vždy na posouzení konkrétního případu, závisí na velikosti firmy, angažovanosti společníka v s. r. o., ziskovosti a dalších podmínkách.

Závěrečné shrnutí

Zda se rozhodneme přejít z OSVČ na s. r. o., bychom si měli vždy pořádně promyslet, zvážit a případně konzultovat. To, co platí pro jednoho, v jeho podmínkách a v jeho oboru podnikání, nemusí platit pro jiného. Vždy je potřeba postupovat individuálně a být si vědomi nejen přínosů, ale i rizik.

Níže uvádíme zjednodušenou srovnávací tabulku rozdílů mezi OSVČ a s. r. o.
 

Související články:
Převod podnikání OSVČ na s. r. o. – 1. část
Převod podnikání OSVČ na s. r. o. – 2. část
Převod podnikání OSVČ na s. r. o. – 3. část
Převod podnikání OSVČ na s. r. o. – 4. část
Převod podnikání OSVČ na s. r. o. – 5. část