Realizovaný vs. nerealizovaný zisk

Na úvod bychom rádi upozornili, že v České republice se zdaňuje příjem, kterým došlo k reálnému přírůstku majetku. Co se tím myslí? Přírůstek majetku může mít několik podob. Například zvýšení hodnoty nemovité věci či investičního portfolia či příjem z prodeje osobního automobilu.

Abychom určili, jak a zda vůbec se přírůstek majetku bude danit, je nutné si odpovědět na tři otázky:

• Došlo k reálnému navýšení majetku poplatníka?
• Projevilo se navýšení majetku poplatníka v právní sféře?
• Může být navýšení majetku poplatníka skutečně využito?

Pokud jsou odpovědi na všechny tři otázky kladné, pak je nutné daný příjem zdanit.

Uvedené lze použít právě například na peníze investované do cenných papírů či kryptoměn. Fyzická osoba vloží určitou částku do vybraných akcií či kryptoměn, která se po čase růstem jejich hodnoty zdvojnásobí. Rozdíl mezi investovanou a zhodnocenou částkou však dotčená osoba (v souladu s výše uvedenou premisou) nemusí danit do doby, než akcie či kryptoměny prodá. Až v tomto okamžiku totiž dochází k reálnému navýšení jejího majetku.

Daňové aspekty investic do cenných papírů – akcií

Příjmy z akcií, které podléhají zdanění a vyhovují výše uvedené premise, mohou nicméně vzniknout i v době jejich držby. Typicky se jedná o dividendy, které vyplácí vlastníku akcií společnost, jejíž akcie drží. Z pohledu daně z příjmů je nutné rozlišit dva druhy dividend, a to od tuzemských (českých) společností a od zahraničních společností.

Dividendy od tuzemských společností jsou daněny tzv. zvláštní sazbou daně, známou spíše pod názvem „srážková daň“, a to ve výši 15 %. Vlastník akcie od tuzemské společnosti obdrží čistou dividendu, tedy dividendu očištěnou o srážkovou daň. Tento příjem již nemusí v přiznání k daním z příjmů nikterak přiznávat. Daň je odvedena společností vyplácející dividendu.

Naopak, pokud fyzická osoba obdrží dividendu ze zahraničí, je nutný tento příjem v přiznání k daním z příjmů přiznat a daň odvést. Tyto dividendy však také bývají zdaněny i v zemích, odkud jsou vypláceny. Aby nedošlo ke zdanění jednoho příjmu dvakrát, má Česká republika s většinou z nich uzavřenou tzv. smlouvu o zamezení dvojího zdanění. V jednotlivých smlouvách je pak upraveno, jakým způsobem se dvojímu zdanění zabrání.

Slouží k tomu několik metod. Nejčastější metodou zamezení dvojího zdanění je metoda prostého zápočtu. Při použití této metody je daň, která byla sražena a zaplacena v zahraničí, započtena vůči tuzemské dani, ale jen v poměru zahraničních příjmů vůči celkovým (celosvětovým) příjmům. Pokud má daná osoba příjem pouze ze zahraničních dividend, v zemi daňové rezidence většinou nedoplácí žádnou daň.

Úroky

Úroky mají z daňového pohledu v podstatě stejný režim jako dividendy. Úroky z tuzemska (většinou se jedná o bankovní úroky) jsou tedy zdaněny srážkovou daní 15 % a přijímající osoba takové úroky již nemusí uvádět v přiznání. Výjimku tvoří úroky z půjček a úroky z účtu sloužícího pro podnikání, které na rozdíl od úroků z nepodnikatelských účtů nejsou zdaněny srážkovou daní – fyzická osoba tak obdrží příjem v hrubé výši.

V případě úroků ze zahraničí tyto na základě smluv o zamezení dvojího zdanění většinou nebývají zdaněny v zemích, odkud jsou vypláceny. Takové příjmy jsou proto zdaněny jen v zemi daňové rezidence příjímací osoby.

Prodeje cenných papírů

V případě, že se fyzická osoba rozhodne prodat cenný papír, ať už z něho plynou jakékoliv dividendy, či nikoliv, je třeba vždy zkoumat, zda nejsou splněny podmínky pro osvobození příjmu od daně. V současné době existují dvě na sobě nezávislé podmínky, z nichž pro osvobození je třeba splnit alespoň jednu.

První podmínkou je limit do 100 000 Kč. Pokud osoba prodá cenné papíry a příjmy z těch prodejů budou menší než 100 000 Kč, celý tento příjem je osvobozen od daně a není třeba jej uvádět v přiznání.

V případě, že příjem z prodeje cenných papírů nelze osvobodit na základě první podmínky, tak se zkoumá druhá podmínka, což je tzv. časový test. Příjmy z prodeje cenných papírů mohou být osvobozeny, i když jsou vyšší než 100 000 Kč, pokud doba mezi nabytím cenných papírů a jejich prodejem je delší než tři roky.

Chystá se však novela zákona o daních příjmů, která by měla změnit podmínky pro příjmy z prodeje cenných papírů. Od ledna 2025 by část příjmu z prodeje cenných papírů převyšující částku 40 000 000 Kč měla být zdaněna bez ohledu na to, zda osoba prodané akcie držela déle než tři roky ode dne jejich nabytí (novela zákona o daních z příjmů čeká už jen na podpis prezidenta – pozn. red.).

V případě, že příjmy z prodeje cenných papírů nelze nikterak osvobodit, příjem je zdaněn jako tzv. ostatní příjem (§ 10 zákona o daních z příjmů). Proti příjmu lze jako daňově uznatelný výdaj použít především pořizovací cenu akcie a vedlejší náklady (např. poplatky za brokera či provedenou transakci).

Kryptoměny

Kryptoměny jsou fenoménem posledních let a jedna z mála oblastí, která nebyla a stále není v zákoně o daních z příjmů nikterak speciálně upravena. Finanční správa ČR musela tedy vydat informaci, kde uvedla, jak správně příjmy z kryptoměn zdanit.

Režim je v podstatě totožný jako u prodeje cenných papírů s tím rozdílem, že prodej kryptoměn nelze nikterak osvobodit. V zákoně o daních z příjmů neexistuje podobné ustanovení týkající se osvobození prodeje kryptoměn, ať už z hlediska časového testu, či celkové výše příjmu dosaženého z prodeje.

Proti příjmu z prodeje kryptoměn lze použít jako daňově uznatelný náklad pořizovací cenu kryptoměny a související vedlejší náklady (např. poplatky za transakci).

Závěr

Zdanění investic může být složité. Zejména pokud daná osoba investuje do různých typů investic, jakými mohou být příkladem akcie, kryptoměny nebo opce. V případě nejasností je vhodné obrátit se na odborníky.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností EKP Advisory, s.r.o.