Účetní jednotky mají povinnost účtovat v české měně dle § 4 odst. 12 zákona o účetnictví (dále jen „ZOÚ“). Existují položky, které je třeba evidovat nejen v české měně, ale i v cizí měně. Jedná se o pohledávky, závazky, podíly na obchodních korporacích, cenné papíry, deriváty, ceniny, rezervy, opravné položky a majetek.

Okamžik ocenění a kurzy

V zásadě máme dva okamžiky ocenění, a to:

• k okamžiku uskutečnění účetního případu (§ 24 odst. 2 písm. a) ZOÚ),
• ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 24 odst. 2 písm. b) ZOÚ).

S výše zmíněnými okamžiky souvisí také použití platných kurzů pro přepočet na českou měnu. Účetní jednotka si může stanovit pevný kurz vnitřním předpisem, a to maximálně na jedno účetní období. Pevný kurz může být tedy roční, pololetní, kvartální, měsíční či týdenní, viz § 24 odst. 7 ZOÚ. Účetní jednotka může používat i denní kurz (kurz vyhlášený Českou národní bankou, dále jen „ČNB“), viz § 24 odst. 6 ZOÚ. Kurz ČNB nebývá k dispozici hned na začátku pracovního dne (vyhlašuje se většinou po 14. hodině).

Pevné kurzy se používají k prvnímu dni daného období, po které se kurz použije. Pokud účetní jednotka použije roční pevný kurz, kdy účetním obdobím je kalendářní rok, bude prvním dnem období 1. leden. Pokud by první den daného období přicházel na víkend nebo svátek, použije se pro stanovení pevného kurzu aktuální kurz ČNB posledního předcházejícího pracovního dne.

Pokud dochází k devalvaci či revalvaci měny, pevný kurz se musí změnit. Pevný kurz lze změnit i v průběhu stanovené doby, a to vnitřním předpisem.

V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu můžeme použít skutečný sjednaný kurz, za který byly tyto měny nakoupeny či prodány.

K okamžiku uskutečnění účetního případu se použije buď pevný, či denní kurz. K rozvahovému dni se použije vždy kurz ČNB. Pokud budeme evidovat měnu, u které se nevyhlašuje kurz devizového trhu denně, použije se pro její přepočet poslední známý kurz vyhlášený ČNB, nebo kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru, viz § 24 odst. 9 ZOÚ.

Kurzové rozdíly

V případě, že evidujeme pohledávku, kdy je v době její úhrady kurz nižší, vzniká kurzová ztráta, jelikož nám reálně zaplatí odběratel méně a naopak. Pokud bychom měli závazek, kdy je v době jeho úhrady kurz nižší, vzniká kurzový zisk, jelikož my platíme dodavateli méně a naopak.
 

Kurzová ztráta se účtuje na účet 563 a kurzový zisk se účtuje na účet 663. Jedná se o finanční náklad a výnos, tudíž tyto účty budou součástí finančního výsledku hospodaření. Kurzový zisk představuje zdanitelný výnos a kurzová ztráta daňově uznatelný náklad. Níže si ovšem představíme nový koncept kurzových rozdílů platný pro rok 2024.

Kdy vzniká okamžik uskutečnění účetního případu (ČÚS č. 006, bod 2.2.):

• splněním peněžitého dluhu a inkasem pohledávky,
• postoupením pohledávky a vkladem pohledávky,
• převzetím dluhu u původního dlužníka,
• převodem záloh a závdavků na úhradu pohledávek a dluhů,
• úhradou úvěrů nebo zápůjčky novým úvěrem nebo zápůjčkou,
• vzájemným započtením pohledávek.

Kdy naopak kurzový rozdíl nevzniká (ČÚS 006, bod 2.3.):

• při oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude plnit dlužník jiný,
• při dohodě o změně zahraničních měn pro úhrady nebo inkasa bez pohybu peněžních prostředků, s výjimkou změny na CZK,
• při splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev.

Kdy se kurzové rozdíly neúčtují na účty 563/663:

1. Kurzové rozdíly vzniklé z cenných papírů a podílů při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka (rozdíly jsou součástí reálné hodnoty/metody ekvivalence). Není-li cenný papír či podíl oceněn reálnou hodnotou nebo metodou ekvivalence, kurzový rozdíl se účtuje na účtovou skupinu 41 (nejčastěji 414), to neplatí pro dluhový cenný papír, který není oceněn reálnou hodnotou či se reálnou hodnotou neoceňuje podle § 27 ZOÚ – takový rozdíl se účtuje výsledkově, viz § 60 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele.
2. Poskytnuté zálohy v cizí měně, přijaté zálohy v cizí měně, kdy kurzový rozdíl nevzniká v případě, pokud nehrozí pravděpodobnost navrácení částky (transakce nebude realizována), viz I-43, I-47.
3. U pohledávek, které jsou kryty 100% opravnou položkou v cizí měně, se kurzový rozdíl neprovádí, viz I-42.
4. Kurzový rozdíl nevzniká k účtům časového rozlišení nákladů (381) a výnosů (384), viz I-37.
5. U rezervy (účet 451, 459), kdy je kurzový rozdíl součástí ocenění.
6. Vklad do obchodních korporací v cizí měně se neúčtuje na výsledkové účty. Pokud je hodnota vkladu po přepočtení nižší, než je požadovaná hodnota vkladu, rozdíl společník/akcionář doplatí. Pokud je hodnota vkladu vyšší, než je požadovaná hodnota vkladu, rozdíl se může zaúčtovat např. do ážia nebo se může vrátit.

Tab.: Kurzové rozdíly u cenných papírů a podílů
 

Účtování ve valutové pokladně a na devizovém účtu

Zásadní změna účtování a výpočtu kurzových rozdílů bude záviset na skutečnosti, zda účetní jednotka má zřízený devizový účet či nikoli. Pokud má zřízený devizový účet, použije se pro přepočet cizí měny kurz ČNB.

V případě, že devizový účet není zřízen, použije se pro přepočet kurz komerční banky. To neplatí pro přepočet k rozvahovému dni, k danému dni se vše přepočítává vždy kurzem ČNB, bez ohledu na to, zda účetní jednotka má nebo nemá zřízený devizový účet. Další výjimkou použití kurzu ČNB je situace, kdy je třeba provést přepočet kurzu, ale nedochází k toku peněz.
 

Příklad 1

Pokladník firmy nakoupil ve směnárně za hotové 100 EUR za denní kurz 25,80 CZK/EUR, denní kurz ČNB 25,20 CZK/EUR, poplatek činí 50 Kč.
 

Příklad 2 – služební cesta

Účetní jednotka nakoupila valuty 800 EUR, kurz 25,00 CZK/EUR. V dané částce poskytla zálohu zaměstnanci na zahraniční služební cestu, kdy ke dni poskytnutí platil kurz 26,40 CZK/EUR. Vyúčtování služební cesty bylo provedeno v hodnotě 700 EUR, kurzem 25,70 CZK/EUR.
 

* 21 120 − 17 990 − 2 570

Příklad 3 – devizový účet x účet komerční banky

Účetní jednotka v roce 20X1 uhradila nájemné (hrazeno 15. 11.) na období prosinec 20X1 až únor 20X2. Nájemné činí 15 000 EUR. Vzhledem k tomu, že prostory nebyly předány ve stavu dle domluvy sjednané v nájemní smlouvě, účetní jednotka požadovala částečnou peněžní kompenzaci (vratku jednoho nájemného). To bylo potvrzeno 25. 2. 20X2, k vrácení nájemného došlo ovšem až 2. 1. 20X3, a to ve výši 5 000 EUR (jedná se o částku potvrzenou pronajímatelem).

Účetní jednotka:

• A: má devizový účet
• B: nemá devizový účet

Řešení varianty A:

Pokud účetní jednotka má devizový účet, používá kurzy ČNB. K účtu 381 nevzniká kurzový rozdíl. K 25. 2. 20X2 dojde k rekvalifikaci účtu 381 na pohledávkový účet 315 (lze použít i 378), ke kterému již vzniká kurzový rozdíl. Rekvalifikace je provedena stejným kurzem jako při vzniku, jelikož k účtu 381 nevzniká kurzový rozdíl.
 

Řešení varianty B:

V daném případě bude rozdíl v tom, že se kurzy ČNB použijí jen k 31. 12 a 25. 2. (v daný den účetní jednotka nenakupuje ani neprodává, a tak se kurz komerční banky použít nedá, vytvoří se tedy interní doklad a přepočte se pohledávka kurzem ČNB). Kurz nákupu se použije k 15. 11. 20X2, kurz prodeje k 2. 1. 20X3.
 

Zálohy v cizí měně

Příklad 4

Účetní jednotka zaplatila zálohu na nákup dlouhodobého aktiva za 10 000 EUR, kurz 25 Kč/EUR. K 31. 12. daného roku se účetní jednotka dozvěděla, že majetek nebude dodán. Kurz k 31. 12. činí 24,50 Kč/EUR. K vrácení zálohy dojde v příštím roce, kdy je kurz ke dni vrácení 25,20 Kč/EUR.

Řešení je uvedeno v souladu s interpretací NÚR I-43. Pokud vzniká riziko vratky plnění, účtuje se kurzový rozdíl.
 

Je třeba hodnotu účtu 052 přeúčtovat na účet 314, jelikož platí následující: buď k okamžiku poskytnutí zálohy, nebo k rozvahovému dni účetní jednotka vyhodnotí, že daná transakce je nejistá (dojde k vrácení plnění), je třeba zálohy účtované na účtech 051, 052, 151 přeúčtovat na pohledávkový účet 314. Jedná se tedy o cizoměnou pohledávku, s níž je spojeno budoucí kurzové riziko z jejího vracení, a tak vzniká kurzový rozdíl k rozvahovému dni. Kurzový rozdíl vzniká i při následném vrácení zálohy či započtení zálohy, viz I-43.

Příklad 5

Účetní jednotka prodává zboží v tuzemsku. Účetní jednotka přijme zálohu na zboží za 12 100 EUR od tuzemského plátce DPH. Účetní jednotka zboží objednává z EU od osoby registrované k dani. V roce přijetí zálohy provedla pouze objednávku. Dodávka bude uskutečněna až příští rok. V následujícím roce dojde k dodání zboží (pořízení zboží z jiného členského státu od osoby registrované k dani) v hodnotě 15 000 EUR. Účetní jednotka poté prodá tuzemské osobě zboží za 17 000 EUR bez DPH.

Vzhledem k tomu, že k uskutečnění dodání dojde v příštím roce, je třeba přijatou zálohu přeúčtovat na účet 384. K danému účtu nevzniká kurzový rozdíl (i kdyby vznikalo riziko vratky).

* Lze rozúčtovat jako nárok: 343/349 a povinnost: 349/343.
** V daném případě se nehodí účtování rozkontu na základ daně a DPH.

Obrat MD účtu 324.1: 2 420 + 292 820 + 7 260 = 302 500 Kč, obrat D účtu 324.1: 302 500 Kč, MD = D.
 

Novinky v roce 2024

Změny budou platné od 1. 1. 2024. Podle stávající platné legislativy je možné vést účetnictví pouze v české měně. Od 1. 1. 2024, v rámci konsolidačního balíčku, bude možné vést účetnictví i v jiné než české měně. Vedení účetnictví v jiné měně bude možné pouze za předpokladu, že daná cizí měna bude pro účetní jednotku funkční měnou.

Co je měna účetnictví?

Dle § 24a a násl. nového ZOÚ budou účetní jednotky povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách měny účetnictví. Měnou účetnictví může být:

• česká měna, nebo
• jiná měna, pokud se jedná o funkční měnu účetní jednotku.

Cizí měna je měnou odlišnou od měny účetnictví.

Co je funkční měna?

Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém daná účetní jednotka působí. Jedná se v zásadě o prostředí, ve kterém účetní jednotka vytváří a vydává peněžní prostředky (tok peněz). Koncept samotné funkční měny vychází z Mezinárodních účetních standardů. Funkční měna může být pouze americký dolar, euro nebo britská libra (tyto měny byly vybrány s ohledem na jejich stabilitu a relevanci pro české účetní jednotky).

Přechod na funkční měnu je čistě dobrovolná záležitost a účetní jednotka, ačkoli má hlavní měnu euro, na ni nemusí přejít.

Kdy je dobré zvážit přechod na funkční měnu?

Účetní jednotka, která obchoduje převážně např. v amerických dolarech, koncoví zákazníci platí v amerických dolarech, k financování svých aktivit čerpá úvěry v amerických dolarech, by měla tedy zvážit přechod na funkční měnu americký dolar. Americký dolar je v daném případě pro účetní jednotku dominantní. Proč je to ale tak výhodné? Eliminují se tím kurzové přepočty a související dopady kurzových rozdílů do účetnictví.

Ukazatele podporující přechod na funkční měnu:

1. podíl transakcí účetní jednotky provedených v dané měně je vyšší než 50 %,
2. míra, jakou měna ovlivňuje mzdové a další náklady, které účetní jednotka musí vynaložit při výrobě a prodeji zboží a poskytování služeb,
3. míra, jakou měna ovlivňuje cenovou politiku účetní jednotky (ceny zboží a služeb),
4. měna státu, se kterým účetní jednotka aktivně obchoduje.

Funkční měnu nesmí použít vybraná účetní jednotka a účetní jednotka s jednoduchým účetnictvím.

Přechod na funkční měnu

Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud se tedy účetní jednotka rozhodne přejít např. na funkční měnu euro a v průběhu účetního období se již nebude jednat o funkční měnu, musí funkční měnu používat do konce daného účetního období, a teprve od prvního dne následujícího období může dojít ke změně měny pro vedení účetnictví.

Přepočet účetních limitů stanovených v Kč na jinou měnu

Pokud bude nějaké kritérium uvedeno pouze v české měně a účetní jednotka bude mít funkční měnu, přepočet se provede na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.

Částka přepočtu se nezaokrouhluje, pokud je stanovena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny, koruny nebo haléře. Pokud je částka přepočtu uvedena na celé tisícikoruny, zaokrouhlení se provede na celá čísla, matematicky.

Okamžik přepočtu cizí měny na měnu účetnictví

Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočte na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku ocenění:

• data uskutečnění účetního případu, kdy je možné použít i pevný kurz, nebo
• ke konci rozvahového dne, a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12 ZOÚ.

Kurzy přepočtu

Kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví mohou být pevný kurz nebo obecný kurz. Pevným kurzem se pro účely ZOÚ rozumí kurz vyhlášený pro první den zvoleného účetního období. Obecným kurzem se pro účely ZOÚ rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, pokud je kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.

Za kurz přepočtu lze považovat i den předcházející. Pokud je měnou účetnictví CZK, jedná se o aktuální kurz ČNB, pokud je měnou účetnictví EUR, jedná se o aktuální kurz Evropské centrální banky.

Změna měny účetnictví bude řešena prováděcím předpisem.

Závěr

Cizí měny jsou předmětem řady jednání, jako je např. Národní účetní rada. Další situace, u kterých je potřeba věnovat pozornost kurzovým rozdílům, jsou například dohady v cizí měně, viz I-18, nákup pohledávek v cizí měně, viz I-23, postoupení pohledávek v cizí měně, odpis cizoměnové pohledávky, viz I-21, časové rozlišení v cizí měně, viz I-37, dotace v cizí měně, viz I-22.