Režim paušální daně v podobě, v jaké jej máme aktuálně v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), je novou možností (od roku 2021) pro zdanění příjmů podnikatelů – fyzických osob, a vypořádání i jejich odvodů z titulu pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Hlavním cílem tohoto režimu je jednoduchost a administrativní nenáročnost na evidenci ekonomické činnosti podnikatele – fyzické osoby.

Princip režimu paušální daně spočívá v tom, že podnikatel – fyzická osoba (dále jen „FO“), hradí v jedné měsíční platbě, v tzv. paušální záloze, společně:

• zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
• zálohu na pojistné na sociální zabezpečení (dále jen „SP“),
• zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „ZP“).

Po skončení kalendářního roku nemusí podnikatel (FO) v režimu paušální daně podávat přiznání k dani z příjmů ani přehledy OSVČ na správu sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovnu. Výsledná daňová zátěž (včetně odvodů na SP a ZP) podnikatele v paušálním režimu odpovídá 12násobku pevně stanovených měsíčních částek (záloh).

Výše uvedené platí za předpokladu, že v průběhu kalendářního roku nedojde k porušení podmínek tohoto režimu nebo k přerušení či ukončení podnikání.

Na druhé straně podnikatel při využití režimu paušální daně neuplatní žádné položky snižující základ daně (odpočty úroků z hypoték, darů apod.), daňové slevy (na poplatníka, manžela apod.) ani daňové zvýhodnění na děti, které za určitých okolností může vést k čerpání daňových bonusů od státu.

Okruh podnikatelů, kteří mohou režim paušální daně využít

Režim paušální daně není možností pro všechny podnikatele (FO), jak vypořádat své povinnosti z titulu daně z příjmů, SP a ZP, ale jen pro ty, kteří splňují následující podmínky § 2a ZDP.

Fyzická osoba:

1. Je podnikatelem (FO), tj. osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ).
2. Není plátcem DPH.
3. Za předchozí kalendářní rok její příjmy ze samostatné činnosti (podnikání) nepřekročily 2 000 000 Kč. Za příjmy ze samostatné činnosti se kromě příjmů z podnikání považují také příjmy z nezávislých povolání (např. z činnosti umělců na „volné noze“, sportovců), autorské honoráře či příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví. Jen pro účely režimu paušální daně se do příjmů ze samostatné činnosti zahrnují i úroky připsané na účty podnikatele určené podle podmínek banky k podnikání. Za jiných okolností jsou tyto úrokové příjmy považovány za příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP).
4. Není současně společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.
5. Není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení.
6. Nevykonává současně s podnikáním zaměstnání (závislou činnost). Jestliže by podnikatel vykonával závislou činnost, za niž by pobíral odměnu, která by byla zdaňována tzv. srážkovou (konečnou) daní, podmínka pro využití režimu paušální daně není porušena.
7. Kromě příjmů z podnikání může mít podnikatel (FO) v daném roce jiné příjmy pouze:

• od daně z příjmů osvobozené (např. z dědictví) nebo příjmy, které vůbec nejsou předmětem daně (např. z vypořádání společného jmění manželů),
• nebo příjmy zdaněné srážkovou daní (např. výplata podílu na zisku společnosti s ručením omezeným nebo dividendy akciové společnosti, pokud mají sídlo v ČR, nebo příjmy ze závislé činnosti (dohody z prací konaných mimo pracovní poměr apod. bez podepsaného „prohlášení poplatníka“), jak bylo uvedeno výše,
• nebo příjmy z jiných činností, jež podléhají zdanění a nejsou zdaněny konečnou srážkovou daní, pokud nepřekročí 50 000 Kč za kalendářní rok.

Výše uvedené podmínky naznačují, že režim paušální daně je určen pro „drobné“ podnikatele, kteří nemají v podstatě jiný zdroj příjmů, než je podnikání, resp. samostatná činnost.

Vstup do režimu paušální daně

Do režimu paušální daně v roce 2024 mohou podnikatelé (FO) nově vstoupit (dle § 2a ZDP):

• Na začátku kalendářního roku, pokud k 1. 1. daného roku splňují podmínky pro využití režimu paušální daně definované ve výše uvedených bodech 1. až 6. (všechny podmínky musí být splněny současně), a to za podmínky, že nejpozději do 10. ledna 2024 podají elektronicky na finanční úřad formulář „Oznámení o vstupu do paušálního režimu“. V tomto případě je podnikatel (FO) v režimu paušální daně od 1. 1. 2024. Jestliže by podnikatel do 10. 1. výše uvedené oznámení nestihl podat, nemůže už do režimu paušální daně pro rok 2024 vstoupit. Možnost vstupu do režimu paušální daně se podnikateli opět otevře až pro rok 2025.
• Pokud podnikatel (FO) zahajuje v daném roce samostatnou (podnikatelskou) činnost a nejpozději v den zahájení podnikání podá elektronicky Oznámení o vstupu do paušálního režimu na finanční úřad, a to spolu s Přihláškou k registraci k dani z příjmů fyzických osob, nebo prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) na živnostenském úřadě v případě, že je předmětem podnikání živnost, pak je v režimu paušální daně od 1. dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahájil. Ke dni zahájení podnikatelské činnosti se testuje splnění podmínek pro možnost využití režimu paušální daně, jak bylo uvedeno výše, ale také se ověřuje, zda za část kalendářního roku před zahájením samostatné činnosti už k obecnému porušení podmínek paušálního režimu nedošlo, například tím, že fyzická osoba byla v tomto období zaměstnána a ze mzdy jí byla srážena tzv. daň ze závislé činnosti (záloha na daň z příjmů zaměstnance).

Jinak během kalendářního roku nelze do režimu paušální daně vstoupit. Jedinou výjimkou je situace, kdy by podnikatel podle výše uvedených pravidel v daném roce v režimu paušální daně byl, pak by v průběhu roku podnikání přerušil a následně by jej ještě v průběhu tohoto roku znovu zahájil.

Pokud podnikatel (FO) již v roce 2023 je v režimu paušální daně v jednom ze tří pásem (pásma budou popsána dále), neporuší v roce 2023 podmínky režimu paušální daně, ani jeho situace v podnikání za rok 2023 nevede k tomu, že by tzv. vypadl ze „svého“ pásma paušální daně a musel se povinně „přesunout“ do jiného pásma, a má zájem v režimu paušální daně i pro rok 2024 setrvat, nemusí činit žádný úkon, žádné oznámení, automaticky pokračuje v režimu paušální daně i v roce 2024.

Jediné, co ve vztahu k roku 2024 musí učinit, je nastavit si od ledna 2024 novou výši paušální zálohy na úroveň, která odpovídá jeho pásmu paušální daně pro rok 2024. I když zůstává ve stejném pásmu paušální daně, meziročně může docházet k „valorizaci“ těchto měsíčních paušálních záloh, neboť celý režim je navázán na vývoj průměrné mzdy (důležité pro 1. pásmo paušálního režimu), popř. na legislativní změny příslušných pevných částek, z nichž se výše paušálních záloh odvozuje.

Paušální zálohy jsou splatné do 20. dne kalendářního měsíce, na který se platí. V měsíci zahájení samostatné činnosti je paušální záloha splatná do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

V průběhu kalendářního roku nemůže podnikatel z režimu paušální daně dobrovolně vystoupit. Jedinou možností by bylo ukončení podnikatelské (samostatné) činnosti v průběhu roku. Jestliže podnikatel v průběhu kalendářního roku neporušil žádné podmínky paušálního režimu, ale už mu tento režim nevyhovuje, může z něj vystoupit až od začátku dalšího kalendářního roku, pokud do 10. ledna následujícího roku podá Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu. Jakmile by podal toto oznámení až po tomto datu, je neúčinné a podnikatel i v dalším roce zůstává v paušálním režimu.

Důležité je ještě upozornění: Podnikatel, u kterého za rok 2023 dojde poprvé k situaci, že jeho povinnost z titulu daně z příjmů, SP a ZP bude rovna paušální dani, a už v roce 2022 měl příjmy ze samostatné činnosti, se musí ohlédnout dozadu, jakým způsobem stanovoval základ daně z příjmů ze samostatné činnosti v roce 2022 a zda mu nevzniká povinnost provést úpravy základu daně z příjmů podle § 23 odst. 8 ZDP, a podat tak dodatečné přiznání k dani z příjmů fyzických osob a následně i opravné přehledy SP a ZP osoby samostatně výdělečně činné za rok 2022.

Pásma paušálního režimu – výše paušální daně v roce 2024

Existují tři pásma paušálního režimu (§ 2a ZDP):
 

• do 1 000 000 Kč ročně bez ohledu na obor podnikání,
• do 1 500 000 Kč ročně, pokud alespoň 75 % příjmů představují příjmy z oborů podnikání, k nimž lze použít výdajový paušál 80 % nebo 60 %,
• do 2 000 000 Kč ročně, pokud alespoň 75 % příjmů představují příjmy z oborů podnikání, k nimž lze použít výdajový paušál 80 %.

• do 1 500 000 Kč ročně bez ohledu na obor podnikání,
• do 2 000 000 Kč ročně, pokud alespoň 75 % příjmů tvoří příjmy z oborů podnikání, k nimž lze použít výdajový paušál 80 % nebo 60 %.

• do 2 000 000 Kč ročně bez ohledu na obor samostatné činnosti.

Předpokládaná výše měsíčních paušálních záloh pro rok 2024 je uvedena v následující tabulce 1. Pro porovnání je uvedena výše paušálních záloh platných pro rok 2023. Pro oba roky je uvedeno, jaká část paušální zálohy se započítává na SP, ZP a na daň z příjmů.

Výše paušálních záloh jsou závislé na výši průměrné mzdy: pro rok 2023 platí měsíční průměrná mzda 40 324 Kč, pro rok 2024 platí 43 967 Kč, a dále na, příslušnými zákony stanovených, pevných částkách, z nichž se paušální záloha odvozuje.

Pro rok 2024 dále předpokládáme zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení OSVČ z 25 % na 30 % průměrné mzdy a dále zvýšení pevných částek pro stanovení paušálních záloh pro SP pro 2. a 3. pásmo paušální daně. Tato zvýšení jsou součástí tzv. konsolidačního balíčku, který již podepsal i prezident.

Tab. 1: Výše měsíčních paušálních záloh pro jednotlivá pásma v roce 2024 v porovnání s rokem 2023
 

Následující tabulka 2 pak ukazuje celkové roční zatížení paušální daní podnikatele, který bude po celý rok 2024 v režimu paušální daně a neporuší jeho podmínky. Pro srovnání opět uvádíme i částky za rok 2023.

Tab. 2: Roční výše paušální daně (podnikání trvá celý rok) v roce 2024 v porovnání s rokem 2023
 

V roce zahájení podnikání je pravděpodobné, že podnikatel bude v režimu paušální daně jen po část kalendářního roku, pak výše paušální daně odpovídá součinu počtu měsíců, po které režim paušální daně trval, a měsíční paušální zálohy pro dané pásmo paušální daně.

Podnikatel volí správné pásmo paušálního režimu podle výsledků své samostatné činnosti za předchozí kalendářní rok. Jak je vidět ze způsobu stanovení pásem paušální daně, je stanovena horní hranice rozhodných příjmů, která nesmí být překročena, aby podnikatel mohl využít dané pásmo. Dolní hranice však stanovena není, proto podnikatel s příjmy ze samostatné činnosti za předchozí kalendářní rok ve výši do 1 000 000 Kč si může vybrat ze všech tří pásem.

Podnikatel, který zahajuje podnikání, a nemá tedy za předchozí rok žádné příjmy ze samostatné činnosti, podle kterých by se mohl orientovat, může vždy volit první nejnižší pásmo. Pokud v daném roce jeho příjmy ze samostatné činnosti přesáhnou hranici příjmů pro dané pásmo, ale stále zůstávají do limitu 2 000 000 Kč, podnikatel neporušil podmínky režimu paušální daně a má zájem setrvat v režimu paušální daně, podá nejpozději do 10. ledna následujícího kalendářního roku Oznámení o jiné výši paušální daně. Tím se „zařadí“ do správného pásma a za uplynulý rok doplatí paušální daň do výše tohoto nového pásma. V následujícím roce platí zálohy již podle tohoto vyššího pásma.

Pokud by podnikatel ve výše uvedené situaci Oznámení o jiné výši paušální daně včas (do 10. ledna po skončení kalendářního roku) nepodal, jeho povinnosti z titulu daně z příjmů SP a ZP za uplynulý rok nebudou rovny paušální dani, ale bude muset za daný rok podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy SP a ZP OSVČ a stanovit zde své daňové a odvodové povinnosti v závislosti na způsobu stanovení základu daně z příjmů ze samostatné činnosti (např. daňová evidence, výdaje uplatněné procentem z příjmů).

Jestliže podnikatel naopak zjistí, že daný rok byl pro něj méně úspěšný než předchozí, a dosáhl tedy takové výše příjmů, se kterými by se „vešel“ do nižšího pásma paušální daně, pak po skončení kalendářního roku nejpozději do 10. ledna následujícího roku také může podat Oznámení o jiné výši paušální daně a „přehlásit“ se do nižšího pásma. V následujícím roce to pro něj znamená možnost platit paušální zálohy podle nižšího pásma, za uplynulý rok tímto postupem docílí přeplatku, ale pouze na té části paušálních záloh, která se týká daně z příjmů, části záloh na SP a ZP se na úroveň nižšího pásma nesníží.

Paušální zálohy se platí na číslo účtu příslušného finančního úřadu s předčíslím 2866.

Povinná evidence podnikatele v režimu paušální daně

Podnikatel v režimu paušální daně musí evidovat všechny záležitosti, kterými je schopen prokázat, že splňuje podmínky pro uplatnění tohoto režimu pro stanovení svých daňových a odvodových (SP a ZP) povinností. Tedy, zda například svými příjmy ze samostatné činnosti nepřekročil limit 2 mil. Kč, zda nepřekračuje zdanitelnými příjmy z ostatních druhů příjmů vyjma samostatné a závislé činnosti hranici 50 000 Kč ročně apod.

Ustanovení § 7a odst. 8 ZDP podnikateli přímo nařizuje, aby vedl evidenci příjmů ze samostatné činnosti v členění podle příslušných výdajových paušálů, aby bylo možné ověřit, zda podnikatel splňuje podmínky zvoleného pásma paušální daně.

Na závěr článku uveďme ještě několik konkrétních příkladů.

Příklad 1

Podnikatel pan Beránek za rok 2023 není v režimu paušální daně a dosáhl za tento rok následující struktury příjmů ze samostatné činnosti:

• příjmy ze živnosti (ne řemeslné): 1 800 000 Kč,
• příjmy z autorských honorářů: 100 000 Kč.

Jaké pásmo paušální daně si má zvolit, pokud jinak splňuje veškeré zákonné podmínky pro vstup do paušálního režimu od roku 2024?

Řešení:

Následující tabulka obsahuje postup řešení:
 

Podnikatel se pohybuje se svými příjmy ze samostatné činnosti v rozmezí 1,5 až 2 mil. Kč.

Podnikatel tak splňuje podmínky pro 2. a 3. pásmo paušální daně. Předpokládáme, že chce platit co nejméně, proto volí 2. pásmo s výší měsíční paušální zálohy od ledna 2024 v částce 16 745 Kč.

Příklad 2

Paní Veselá je v období 1. 1. až 31. 3. 2024 zaměstnána v pracovním poměru. U zaměstnavatele jí je srážena daň ze závislé činnosti (záloha na daň z příjmů), nikoliv „srážková“ daň. Po skočení zaměstnání si vyřídí živnostenské oprávnění a od 15. 4. 2024 začíná podnikat. Hodlá využít režim paušální daně.

Řešení:

Paní Veselá nemůže ještě v roce 2024 využít režim paušální daně, neboť v průběhu tohoto roku byla zaměstnána a příjmy ze zaměstnání nebyly zdaněny konečnou „srážkovou“ daní. Nejdříve může vstoupit do režimu paušální daně až od roku 2025, pokud k 1. 1. 2025 splní podmínky pro tento režim.

Příklad 3

Pan Horáček vstoupí od 1. 1. 2024 do režimu paušální daně do 1. pásma (splňuje pro ně podmínky), včas podal Oznámení o vstupu do režimu paušální daně (do 10. 1. 2024). Podnikání se mu nakonec nedaří, jak si představoval, tržby jsou poměrně nízké. Je ženatý a ve společně hospodařící domácnosti s ním žije manželka a jejich vlastní nezletilé děti. Jednomu dítěti je teprve 1 rok, paní Horáčková se o ně stará a nemá kromě rodičovského příspěvku v roce 2024 žádné příjmy.

Pan Horáček si uvědomí, že by pro něj bylo výhodnější podat za rok 2024 přiznání k dani z příjmů fyzických osob a uplatnit si zde daňovou slevu na manželku a daňové zvýhodnění na obě děti. Proto před koncem roku 2024 chce podat Oznámení o dobrovolném vystoupení z režimu paušální daně a již za rok 2024 z režimu paušální daně vystoupit.

Řešení:

Pan Horáček nemůže dobrovolně za rok 2024 vystoupit z režimu paušální daně, z tohoto režimu může dobrovolně vystoupit nejdříve od roku 2025. Naopak, pokud by došlo k porušení podmínek paušálního režimu v průběhu roku 2024, například by si pan Horáček vedle podnikání zajistil zaměstnání, kde by mu zaměstnavatel srážel ze mzdy daň ze závislé činnosti (zálohu na jeho daň z příjmů), pak by naopak musel povinně za rok 2024 přiznání k dani z příjmů a přehledy SP a ZP OSVČ podat.

Posledním příkladem jsme naznačili důležitou věc: To, že je podnikatel v daném roce v režimu paušální daně, ještě neznamená, že za daný rok budou jeho povinnosti z titulu daně z příjmů a odvodů SP a ZP rovny paušální dani.