Použití zvláštního režimu pro cestovní službu se řídí § 89 zákona o DPH. Tento režim musí použít poskytovatel cestovní služby, který při jejím poskytování jedná se zákazníkem vlastním jménem, a současně jsou jednotlivé zboží a služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě nakoupené od jiných osob povinných k dani.

Pod cestovní službou si můžeme představit kombinaci služeb cestovního ruchu, jako je například doprava, ubytování, služby delegáta, výlety, prohlídky apod.

Výjimky pro použití režimu

Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje zboží nebo služby cestovního ruchu vytvořené vlastní činností, tento režim nelze použít. V takovém případě je nutné použít běžný režim zdanění jednotlivých služeb. Pokud poskytovatel cestovní služby používá jak běžný režim, tak zvláštní režim, je povinen vést v evidenci pro účely DPH samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.

Nicméně v případě poskytnutí cestovní služby jiné osobě povinné k dani pro účely uskutečňování ekonomických činností lze uplatňovat daň na výstupu dle příslušných sazeb daně u jednotlivých plnění. V takovém případě ale musí platit, že daná osoba povinná k dani není poskytovatelem cestovní služby a všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku.

Způsob výpočtu DPH

U zvláštního režimu plátce odvádí DPH pouze z přirážky, kdy základem daně je přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Přirážkou se rozumí rozdíl mezi celkovou částkou, kterou poskytovatel obdržel nebo má obdržet, a celkovou částkou, kterou zaplatil za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží jiným osobám povinným k dani, které jsou zahrnuté v cestovní službě.

Pokud bychom od zákazníka ještě před uskutečněním cestovní služby inkasovali zálohu, museli bychom přiznat daň již z této úplaty. V takovém případě bychom přirážku k této úplatě stanovili jako součin přijaté úplaty a koeficientu pro výpočet přirážky.

Koeficient pro výpočet přirážky lze vypočítat dvěma způsoby.

První způsob je tento:

K = (celková částka za poskytnutou CS − částky uhrazené za služby a zboží zahrnuté v CS) / celková částka za poskytnutou CS

CS = cestovní služba

Druhý způsob je dán tímto vzorečkem:

K = (celková částka za poskytnutou CS – částky uhrazené nebo k úhradě za služby a zboží zahrnuté v CS) / celková částka za poskytnutou CS

V praxi bychom spíše použili druhý způsob, kdy do výpočtu koeficientu zahrnujeme nejen již uhrazené částky za služby a zboží zahrnuté v cestovní službě, ale také ty, které budeme hradit následně. V takovém případě vycházíme při kalkulaci celkových nákladů na cestovní službu z předběžných smluvních ujednání.

Nárok na odpočet

V rámci používání zvláštního režimu nelze uplatnit nárok na odpočet daně ani na vrácení daně v jiném členském státě u nakoupených služeb a zboží souvisejících s poskytnutím cestovní služby. Nicméně pokud jde o uplatňování si nároku na odpočet daně na vstupu u nákladů, které se nezahrnují do cestovní služby, to možné je.

Tedy poskytovatel cestovní služby si může uplatnit DPH z faktury přijaté za úklid kanceláře, nájem prostor, ve kterých podniká, za vedení účetnictví, poskytnutí daňového poradenství apod.

Specifika režimu

Při použití zvláštního režimu pro cestovní službu se za uskutečnění zdanitelného plnění považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě. Místem plnění je v tomto případě místo, kde má poskytovatel cestovní služby sídlo, nicméně pokud poskytuje službu prostřednictvím provozovny, za místo plnění se považuje místo, kde se provozovna nachází.

Dle § 89 odst. 11 zákona o DPH se u cestovní služby uplatňuje základní sazba daně, avšak je důležité vědět, že na daňovém dokladu nesmí být samostatně uvedena daň týkající se přirážky a také, že na daňovém dokladu musí být přímo uvedeno toto: „zvláštní režim – cestovní služba“.

Cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně v případě, že je poskytnuta ve třetí zemi. Jestliže je služba poskytnuta jak ve třetí zemi, tak na území Evropské unie, osvobozena je jen ta část připadající na třetí země. Na přirážku, která se nevztahuje k osvobozené službě, se použije základní sazba DPH 21 %.

Vykazování v daňovém přiznání

Při uplatňování zvláštního režimu pro cestovní službu se přirážka uvádí na řádek 1 v daňovém přiznání, a to tak, že se do sloupečku „Základ daně“ uvede přirážka snížená o daň a do sloupečku „Daň na výstupu“ se uvede daň z přirážky. Současně se na řádku 26 uvede částka za uskutečněnou cestovní službu ve zvláštním režimu ponížená o hodnotu přirážky včetně daně.
 

Zvláštní režim pro cestovní služby je možné v programu POHODA evidovat následujícím způsobem. Pro cestovní službu si vytvoříte dva doklady – fakturu na cestovní službu a interní doklad o dani z přirážky. Doklady nebudou vzájemně propojené, výpočty této přirážky zadáte ručně podle kalkulace obchodního případu. Přirážka se uvede v interním dokladu s typem členění Tuzemské plnění (pokud je cestovní kancelář se sídlem v ČR podle § 9) a s výpočtem DPH shora. Na vydanou fakturu v položkách faktury uvedete celkovou částku za uskutečnění cestovní služby sníženou o přirážku s typem členění DPH – Zvláštní režim pro cestovní službu. Druhá položka bude výše přirážky s typem členění DPH – Nezahrnovat do přiznání. Na záložku Poznámky napíšete sdělení, že se jedná o zvláštní režim a příslušný daňový předpis.

K fakturám je možné zadat členění ovlivňující řádek 1 a řádek 26 v přiznání DPH. Tato členění lze vyhledat v agendě Účetnictví/Daň z přidané hodnoty/Členění DPH. U konkrétních členění ovlivňující dané řádky zatrhnete nahoře v formuláři volbu Nabízet. Členění DPH se nabízí v agendě Vydané faktury a Interní doklady.

Příklad 1 – výpočet DPH z přirážky

Cestovní kancelář s. r. o. prodá panu Novákovi zájezd do Itálie za 20 000 Kč, přičemž celkové náklady na nákup jednotlivých služeb od jiných osob povinných k dani činí 14 000 Kč. Cestovní kancelář při výpočtu DPH postupuje tímto způsobem:

1. Stanoví si výši přirážky: 20 000 − 14 000 = 6 000 Kč
2. Vypočte daň z přirážky: 6 000 × (21 / 121) = 1 041,32 Kč
3. Vypočte základ daně: 6 000 − 1 041,32 = 4 958,68 Kč

Příklad 2 – výpočet DPH z přijaté zálohy na cestovní službu

Cestovní kancelář s. r. o. uzavřela s panem Novákem smlouvu o zájezdu do Itálie za 20 000 Kč, přičemž celkové náklady na nákup jednotlivých služeb od jiných osob povinných k dani činí 14 000 Kč. Zájezd se má uskutečnit za tři měsíce, nicméně pan Novák dle smlouvy uhradil zálohu ve výši 10 000 Kč. Cestovní kancelář musí odvést DPH ke dni přijetí zálohy, a to následujícím způsobem:

1. Stanoví si koeficient přirážky: (20 000 − 14 000) / 20 000 = 0,3
2. Dle koeficientu přirážky si vypočte její výši: 10 000 × 0,3 = 3 000 Kč
3. Vypočte daň z přijaté zálohy: 3 000 × (21 / 121) = 520,66 Kč
4. Vypočte základ daně z přijaté zálohy: 3 000 − 520,66 = 2 479,34 Kč

Příklad 3 – určení osvobozené části u přirážky

Cestovní kancelář s. r. o. prodala paní Kučerové zájezd na Mauricius (třetí země) za 70 000 Kč, jehož součástí je ubytování na Mauriciu a letenka. Za ubytování v hotelu cestovní kancelář zaplatila 40 000 Kč a za letenku 10 000 Kč, celkem tedy 50 000 Kč. Výše přirážky tedy činí 20 000 Kč (70 000 − 50 000).

Při výpočtu DPH z přirážky tedy cestovní kancelář postupuje takto:

1. Vypočte částku osvobozenou od daně: 40 000 + (10 000 × 0,74) = 47 400 Kč
2. Vypočte koeficient osvobození pro přirážku: 47 400 / 50 000 = 0,948, tedy 94,8 %
3. Vypočte zdanitelnou část přirážky: 100 − 94,8 = 5,2 %
4. Aplikuje koeficient zdanění na přirážku: 20 000 × 0,052 = 1 040 Kč
5. Vypočte daň z přirážky: 1 040 × (21 / 121) = 180,50 Kč
6. Vypočte základ daně: 1 040 − 180,50 = 859,50 Kč

Příklad 4 – vykazování zdanitelného plnění v daňovém přiznání

Mějme stejný případ jako u příkladu 1, kdy Cestovní kancelář s. r. o. prodá panu Novákovi zájezd do Itálie za 20 000 Kč, přičemž celkové náklady na nákup jednotlivých služeb od jiných osob povinných k dani činí 14 000 Kč.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.